FDb.cz - filmová databáze

Bernward nachází mnoho společného se studentkou Gudrun Ensslinovou. Gudrun miluje literaturu a také se ptá po roli svého otce během Hitlerovi Třetí říše. S pomocí svých znalostí a odhodlání se Bernwardovi podařilo najít vydavatelství, jehož první vydanou knížkou byla, paradoxně, kontroverzní minulá práce Bernwardova otce.

Bernward a Gudrun, kteří sdílí nejen svoji práci ale také postel, prožívají vášnivou lásku zpochybňovanou jejich rodinami. Citliví ke vzrůstajícím nepokojům, začíná plamenný pár ostře kritizovat konformismus a odmítání kolem sebe. Porušování pravidel a posouvání limitů je jim vlastní. Ale jejich bouřlivý vztah brzy končí díky Bernwardově nevěře.

Bernward a Gudrun začínají znovu tím, že se roku 1964 přestěhují do západního Berlína. Spojí své síly s levicovými spisovateli a politickými aktivisty a stanou se součástí rozšiřujícího se globálního povstání: „Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď?“ Zdá se, že kola historie se otáčí směrem, po kterém Bernward a Gudrun touží: studenti protestující proti válce ve Vietnamu, různá hnutí se dožadují nezávislosti v zemích Třetího světa, Černí panteři v USA volají po uznání…

Když se Gudrun a Bernwardovi narodí syn Felix, zdá se, že pár má k sobě blíž než kdy před tím. Přestože úspěšně vydávají politickou literaturu, pro Gudrun už nejsou slova tím nejdůležitějším v životě. Ve svých snahách postrádá více akce. Když do jejich životů vstoupí rebel Andreas Baader, je Gudrun zaujata jeho radikálním přístupem. Roku 1968 se Gudrun vrhne do Baaderova pro-násilného hnutí. Jak se vypařují šance na šťastný rodinný život, Bernward riskuje svoje zdraví požíváním psychedelických drog ve snaze konečně napsat knihu, která by změnila svět…


AUGUST DIEHL jako Bernward Vesper

August Diehl začal svoji filmovou kariéru oceňovanou rolí v thrilleru Hans-Christiana Schmida nazvaném 23. Diehl vyhrál v roce 1999 cenu German Film Prize za roli počítačového hackera a konspiračního teoretika Karla Kocha, který se nakonec zblázní. Diehl znovu spolupracoval s Hans-Christianem Schmidem na snímku Distant Lights z roku 2002, který líčil osudy několika lidí na německo-polských hranicích. August Diehl se narodil v Berlíně roku 1976 a studoval na Ernst Busch Academy of Dramatic Arts. Hodně hraje v divadle. Diehl má široký záběr filmových rolí – od žánrových filmů jako Anatomie 2 Stefana Ruzowitzkyho a Tattoo Roberta Schwentkeho až k filmům natočeným podle knižní předlohy - Kalt ist der Abendhauch Rainera Kaufmanna. Nedávno si zahrál plukovníka SS ve filmu Quentina Tarantina Hanebný pancharti. Role důstojníka SS mu také připadla ve filmu Devátý den Volkera Schloendorffa, vnuka důstojníka SS ve filmu Birkenau a ve snímku Ďáblova dílna byl komunistou uvězněným v koncentračním táboře Sachsenhausen.


LENA LAUZEMIS jako Gudrun Ensslin

Lena Lauzemis se narodila roku 1983 v Berlíně. Poprvé se na divadelních prknech objevila ve 13 letech jako členka Wild Bunch, mladé divadelní berlínské skupiny. Lena studovala na Ernst Busch Academy of Dramatic Arts. Od roku 2006 byla členkou mnichovského divadelního spolku Kammerspiele. Po menších filmových rolích jako např. ve snímku Fremde Freundin (2000, r. Anne Hřegh Krohn) získala svoji první velkou roli v televizním filmu Das Alibi. Z dalších filmových počinů můžeme jmenovat Hans und Grete (2002, r. Sue de Beer) nebo Die Hitlerkantate (2005, r. Sue de Beer, Jutta Brückner), kde si zahrála milovnici hudby, která propadne hlásání Adolfa Hitlera.


ALEXANDER FEHLING jako Andreas Baader

Alexander Fehling si nedávno zahrál titulní roli ve filmu Goethe! režiséra Philippa Stölzla. Filmovým debutem tohoto herce byl snímek Nakonec přijedou turisté (r. Robert Thalheim), který měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Fehling za něj získal cenu German Film Prize. V roce 2009 si zahrál v Hanebných panchartech Quentina Tarantina. Z dalších snímků můžeme jmenovat Buddenbrookovi (r. Heinrich Breloer), 13 Semester (r. Frieder Wittich) a oceněný politický thriller Hans-Christiana Schmida Bouře. Fehling se narodil roku 1981 v Berlíně a studoval na Ernst Busch Academy of Dramatic Arts.


ANDRES VEIEL – scénář, režie

Kdo, když ne my je prvním fiktivním celovečerním filmem Adrease Veiela. Před tím režíroval řadu oceňovaných dokumentů jako např. Black Box BRD a Die Spielwütigen. Black Box BRD, vítěz na předávání cen European Film Awards v oblasti dokumentů, je portrétem RAF teroristy Wolfganga Gramse a velkého bankéře Alfreda Herrhausena, který byl zavražděn jednotkami RAF. Dokument Die Spielwütigen získal diváckou cenu Panorama Audience Award na Berlinale a také byl nominován na cenu pro nejlepší dokument na European Film Awards. Die Spielwütigen je několikaleté sledování čtyř divadelních studentů studujících na Ernst Busch Academy of Dramatic Arts v Berlíně. Veiel debutoval v roce 1992 televizním dokumentem Winternachtstraum a pokračoval oceněným dokumentem Balagan představující židovsko-palestinskou divadelní skupinu Akko. Ve svém nejvíce osobním dokumentu Die Überlebenden zkoumá Veiel příběhy tří bývalých spolužáků, kteří nakonec spáchali sebevraždu.

Veiel se narodil ve Stuttgartu roku 1959. Vedle studia psychologie si dokončil vzdělání v oboru filmové a divadelní režie na Künstlerhaus Bethanien pod vedením polského režiséra Krzystofa Kiewlowskiho. Veiel také natočil svoji divadelní hru Der Kick o brutální vraždě v brandenburské vesnici Potzlow, která se hrála v berlínských divadlech Maxim Gorki Theater a Theater Basel.

zdroj: TZ Filmeurope.cz