Blesk McQueen je vycházející hvězdou, která se dokázala velmi lehce vyhoupnout do první ligy. Jeho cílem je zvítězit v soutěži o Zlatý píst a tím získat exkluzivní sponzorství od Dinoco, jež má ve své stáji ty nejlepší jezdce. Jenže při finálním závodě jsou nakonec tři vítězové - Blesk McQueen, Chick Hicks a King, veterán ze stáje Dinoco. Musí se tedy rozhodnout během dalšího závodu, který se pojede v Kalifornii. Po cestě na závodní dráhu Blesk omylem opustí útulný prostor svého tyráka Marva a dostane do Kardanové lhoty, kde se mu podaří zničit téměř polovinu města. Soudem je mu znemožněn odjezd, dokud způsobené škody neopraví.

V roce 1995 se divákům představilo studio Pixar (pod hlavičkou Disneyho) hravým 3D animovaným filmem Toy Story, který nejenže uchvátil svým zpracováním, ale zároveň i obsahem, který bavil jak děti, tak dospělé. Od té doby stihli v Pixaru dát dohromady sedm celovečerních filmů a se všemi slavili úspěch. Není se tak čemu divit, že každý další film tohoto studia je napjatě očekáván a již málokdo se odváží otevřeně pochybovat o kvalitě výsledného díla. A i když se nepochybně najde parta tichých závistivců, kteří by teď rádi slyšeli, že Auta jsou konečně oním prvním výrazným zakopnutím, musím je hned zkraje zklamat – Pixar opět zaválel, vytáhl všechny své silné zbraně, vyslal je do minového pole aminových filmů a opět se zdárně dostal do cílové rovinky (v případě Aut doslova).

Není nic příjemnějšího, než vidět, že někdo točí s očividným nadšením a láskou k žánru. 3D animovaný film dostal v posledních měsících hned několik citelných zásahů, přičemž jeden z nejbolestivějších zasadilo samotné studio Disney svým klonem Madagaskaru Divočinou, která vznikla bez lidí z Pixaru a na výsledku to bylo zatraceně znát – zmatený (a vykradený) příběh, nulový humor pro dospělé a nevýrazná animace. Auta jsou naprosto jiná liga a Divočina vedle nich vypadá jako amatérský film natočený v Polsku. Animace je tu tradičně na vysoké úrovni a vzhledem k tomu, že hned několik pasáží tvoří výhradně ježdění, je velmi lehké zapomenout, že je to vlastně jenom kreslený film. Akční scény nepostrádají říz a energii skutečných závodů a trumfnou s přehledem nejeden hraný závodní film - schválně si zkuste v jeden den zajít na Auta a poté na Rychle a zběsile 3, a uvědomíte si, že někdy i čistě animované může vypadat reálněji a záživněji.

S pečlivostí sobě vlastní si dali v Pixaru záležet i na vykreslení obyvatelů Kardanové Lhoty, kterých je všehovšudy 12. Je úplně jedno, jestli v Pixaru pracují s lidskými postavičkami, chlupatými zvířátky a nebo plechovými auty – vždy jsou všichni sví, zábavně polidštění, každý jinak vypadá i jinak se chová. Kardanové Lhota je přehlídkou příjemně ujetých automobilů, vyhuleným VW broukem Fillmorem počínaje, prodavačem pneumatik/ vášnivým fanouškem Ferrari Luigim pokračovaje a militantním džípem konče.

Prostředí je, jak už je tak u Pixaru zvykem, plné vtipných detailů. Tentokrát je však těch odkazů a drobností mnohem více, především pak je tu tuna vtípků vztahující se k závodům (což je dobře, neboť samotný děj dost klišé). Vtipy v Autech se dělí do dvou kategorií. Jedny parodují všeobecně realitu ve smyslu „vezmeme známé věci a předěláme je tak, aby zapadly do světa, které ovládají auta“ – tudíž tu máme třeba místo krav tupé (a značně vtipné) traktory a nebo Volkswagen mušky, což je mimochodem ohromně roztomilý nápad. Druhá rovina fórků čerpá ze samotných závodů. Režisér John Lasseter, jehož posledním režijním počinem byl snímek Příběh hraček 2, miluje auta a závodění a do filmu toho propašoval co nejvíce mohl. Dokázal vystihnout jak vzrušení z boje o cenu, tak i s láskou zparodovat s tím spojené různé detaily – nadšení pro závodění, fanouškovství, manýry hvězd, marketing a dojde i na cameo Michaela Schumachera! Vtipů je tu tak ohromné množství, že je velmi pravděpodobné, že je napoprvé všechny hned nepochytíte. Vyloženě popadat za břicho se sice budete jen párkrát (zato však pořádně, u scény „strašení traktorů“ jsem ale myslel, že se smíchy udusím), nicméně Auta plynou velmi příjemně, neustále se něco děje a je pořád čím se bavit.

I v tomhle dobře promazaném stroji je pár drobných vad na kráse. Samotný příběh rozhodně není žádným výtryskem originality – kdo viděl kupříkladu komedii Doc Hollywood s Michaelem J. Foxem, zažije během filmu nejedno příběhové déja-vu. Samotný koncept „stroje alá lidi“ zase připomíná animák Roboti a nesmí chybět tradiční Disneyho moralizování. Je pravdou, že v Pixaru umí dávkovat ona poučení s podstatně větším citem, přesto je tu těch dobrých úmyslů možná až zbytečně moc a především často bývají mnohem delší, než by bylo záhodno. Retro nakouknutí do toho, jak to bývalo ve Lhotce krásné, když ještě nebyla dálnice, má svůj účel, ale když takový sentiment trvá několik dlouhých minut, jednoho to přeci jen trošičku otráví. Díky tomu je celý film natažený na 116 minut, což je v případě animovaného filmu celkem sebevražedný čas.

U Aut se zcela nepochybně budou bavit mnohem více dospělí, nežli děti. Ty se zaměstnají akorát pohyblivými kreslenými obrázky, ale vzhledem k tomu, že není ve filmu žádného primitivního humoru, ani zvířátek, vsadil bych svou babičku, že se jinak budou vesměs nudit. Auta jsou po Úžasňákových dalším krokem Pixaru k tomu, aby naanimovali film výhradně pro dospělé publikum. Až jednou opustí od toho formálně jednoduchého moralizování, tehdy prvně vstoupí na výhradně dospělou půdu. Docela se na ten okamžik těším, v Pixaru na to rozhodně mají.