Skutečný příběh o neobyčejné zpěvačce Edith Piaf, jejíž život byl velice dramatický, a pro filmový scénář téměř ideální. „Holka vrabčák", jak jí přezdívali během její začínající kariéry, se narodila na ulici, matka ji opustila, později i otec, a tak vyrůstala v nevěstinci se svou babičkou. Tam si navykla na mladou prostitutku Tintine, od které ji později opět odvlekl její otec. Zkrátka celé dětství procestovala po světě, aniž by někde měla zázemí, nebo rodinu. To vše se podepsalo na jejím charakteru. Žila na ulicích, kde se se svou kamarádkou stále opíjela a vydělávala si pouličním zpěvem. Jednoho dne si jí všimnul Louis Leplée (Gérard Depardieu), majitel luxusního kabaretu Genry´s, kde pro něj zanedlouho začala vystupovat. Okamžitě se dostala na titulní stránky časopisů. Stoupala stále výš. Velký zlom nastal po smrti jejího milence Marcela Cerdanema, který zemřel při cestě letadlem. Edith to psychicky nevydržela, a aby nadále zvládala svá vystoupení, začala brát drogy. Brzy se stala silně závislou. Přesto všechno se ale nevzdala a dál se prodírala svým těžkým a strastiplným životem.

Jak už jsem řekla, život Edith Piaf je pro zfilmování jako stvořený. Nelehký život mladé ženy, která se ze všech sil snaží dostat za svým snem. Režisér Olivier Dahan se během příprav k natáčení na Edith nezeptal nikoho, kdo ji znal. Snažil se ji zobrazit tak, jak ji vidí obyčejní lidé. To se mu také povedlo, a podle Edithin přátel se jeho hrdinka podobala té skutečné do detailů. Olivier vynechal spoustu důležitých faktů, které by neměly být zapomenuty. Zaměřil se především na Edith jako na člověka. Zobrazil ji jako ženu, která měla trable s láskou a sama se sebou. Ve filmu nebylo moc šťastných okamžiků, podle scénáře byla Piaf žena se smutným „tragickým" životem.

Největší obdiv si zaslouží Marion Cotillard, která ztvárnila hlavní roli. Bez ní by tento biografický snímek nebyl nic. Marion předvedla obrovský výkon, naučila se mluvit jako Edith,  pohybovat se jako ona, dokonce si osvojila i její gesta. Maskéři, kteří byli z velké části Češi, protože si režisér pro některé scény vybral prostředí Prahy, už jen upravili visáž herečky, a druhá Edith Piaf byla na světě.

Jelikož se jedná o film o zpěvačce, je z velké části zaplněn písněmi. Uslyšíte téměř všechny slavné písně od Edith Piaf a i hudba podbarvující scény je velmi dobrá.

K nejsilnějším scénám patří ta, když se Edith dozví o smrti svého milence, a záběr pak plynule přejde na její vystoupení. Na tu se nedá zapomenout. Celý film není uspořádán chronologicky. Scény se střídají. Na počátku je Piaf na koncertě, ke kterému se přibližně za hodinu opět vrátíme, následně je zobrazena jako malá holčička, kterou opouští matka, a za okamžik je z ní dospívající dívka, jež se neustále opijí na ulicích. Edith Piaf zemřela ve věku sedmačtyřiceti let, při kterých vypadala jako naprostá troska.

Přes všechny chyby vás film naprosto dostane, budete mít chuť tleskat po Edithinných vystoupeních a zatají se vám dech při vážných depresivních situacích. Snímek bude mít zaručeně obrovský ohlas.