Duben

Recenze: Piráti z Karibiku – Truhla mrtvého muže

Vydáno dne 28.07.2006
Z hlubiny oceánu se jako nesmělá připomínka časů minulých vynoří příď lodě s olbřímý čelistí mrtvého vodního predátora namísto mořské panny, námořníci při zoufalém úprku v předtuše nezvratné zkázy zahazují třírohé klobouky a ožralý papoušek už tuší, že problémy přicházejí.

S vynořivší se lodí se zároveň objevuje film, který mnozí očekávali a Jerry Bruckheimer zaplatil, Piráti z Karibiku nesoucí podtitul Truhla mrtvého muže. Jedná se o volně navazující pokračování předchozího úspěšného snímku Prokletí Černé perly, který předčil očekávání a vynesl tvůrcům balíky peněz, pět nominací na Oscara a nehynoucí slávu.

Ústřední postavou filmu je opět kapitán Jack Sparrow (Johnny Depp), jenž je nepřekvapivě osou příběhu točícího se okolo dohody, jíž jako mladý ambiciózní námořník prahnoucí po kapitánské hodnosti zaprodal svou duši mýtickému kapitánu Davy Jonesovi (Bill Nighy), věčně brázdícímu nekonečno mořského univerza. Čas vymezený Jacku Sparrowovi vypršel, jeho dluh je nutno splatit. Nebyl by to však ten Jack Sparrow, který se již jednou obratně vyhnul léčce osudu prvního filmu, kdyby se nepokusil nesmrtelné zlo obejít. Do zápletky se zároveň přidruží i již známé postavy Willa Turnera (Orlando Bloom) a jeho lásky Elizabeth Swann (Keira Knightley), kteří měli před sebou růžovou budoucnost svatby a společného soužití, jež se však nekoná, neboť se bohatství lačným obchodním vlivům zachtělo získat magický kompas vedoucí k mnoha pokladům, nyní v držení Jacka Sparrowa, a kdo tohoto zlotřilého kapitána zná a pomáhal mu?

Johnny Depp je to, z čeho diváci šíleli v prvním filmu a co očekávali od filmu druhého. A dostávají to v plné míře. Kde dříve Johnny dostával volnou ruku v přístupu ke své postavě, nyní zřejmě dostává volnou ruku v přístupu ke stimulátům v lékárně filmového štábu, neboť jeho grimasy a pohyby jsou jakoby vystřižené z pohybů kreslených postaviček mnoha komediálních seriálů. Jack Sparrow se po scénách pohybuje plynule jako mlha výrazů měnící se spolu s každým jednotlivým gagem, která však mizí v plně dramatických scénách, kde nastupuje odhodlaný heroismus cynického veterána. Orlando Bloom se zhostil svého partu tak, jak se od něj očekávalo, kdyby mu někdo ze zadku vytáhl ten šek na miliardu dolarů, hrál by snad lépe, ale komu čest, tomu čest, Will Turner se v holdu svému jménu obrátil z pózy strnulého mladíčka do role správňáckého Casanovy, který se nebojí zkřížit čepel ani se samotným peklem. Herecké obsazení je vůbec naladěno na konzumní rytmus celého filmu, všude je plno hezkých tváří, Keira Knightley vypadá stále jako pouťové lízátko a na kráse se nešetřilo ani u čarodějky Tie Dalmě (Naomie Harris) z nitra džungle, jež by mohla beze studu vyjít ze své zatuchlé chýše, kde je obklopena konvenční masou hnusu tak charakteristickou pro její povolání, a stanout na titulní straně playboye. Postava Norringtona (Jack Davenport), nemístného kazisvěta, zde dostala také své převrácené místo, ve kterém se ocitla z nitra smetánky přímo mezi prasaty a nutno podotknout, že si tím dovede získat přízeň diváka a nemalou špetku charakteru, kterým bojuje s čím to jde, co to dá a hlavně pro sebe.

V úvodu filmu se přes plátno mihne již tak provařené logo produkce Jerryho Bruckheimera a hned je jasno, zač toho bude loket, protože Jerry není žádný troškař (produkce filmů jako Skála, Nepřítel státu, Pearl Harbor, Top Gun, etc.) a ví, na čem se dají vařit grešle. Že jsou noví Piráti trefou do černého je jasné z návštěvnosti a hlavně z výdělku tohoto filmu, který, jak je vidno z průběžných statistik, bude přepisovat historické žebříčky. A kdo potom říkal, že jsou piráti out? Celý film je plný efektů (pod taktovkou Industrial Light and Magic – Hvězdné války), které jsou vidět, ale nebijí do diváka pěstí. Za zmínku stojí určitě posádka Davyho Jonese, která je tvořena mutací prokletých námořníků s roztodivnými mořskými tvory, které mají do silikonových masek, až na postavu samotného Davyho, daleko. Komediální scény filmu jsou místy mistrovskými kousky, které se svou absurditou podobají animáckému humoru a ač je pitvornost hraných postav oproti animákům samozřejmě slabší, vše funguje na výbornou. Inu, Jerry Bruckheimer ví, jak hnojit zahrádku kaviárem.

Ve filmu však neskřípou jen ráhna. Na výsledném dojmu se podepsal především fakt, že film byl natočen paralelně s třetím dílem, takže ať už se někdo snažil nebo všichni jen chrápali v podpalubí, zakončení je pokusem o výstřel z děla s navlhlým prachem. Čiší z toho snaha film utnout a navnadit diváka na pokračování, z čehož zbyde jen pachuť neukojení a hodně zhořklého popkornu. Ale co, vem to čert, vydělávat se musí a tenhle film je čirý konzum bez pokusu o hlubší sdělení. A díky bohu za to, protože v tom návalu akce a humoru by se těžko hledalo. Snad jen by tam mohlo být víc toho pirátování, nikdo se tam ani po prkně neprojde, většinou se operuje s děly či s jinými roztodivnými mechanizmy a že bych si byť jen jednou stačil všimnout bílé lebky se zkříženými hnáty, to nemohu říct a ani v Karibiku by si neměli dovolit odtrhnout se od zavedených konvencí.

Nu což, vlajka byla vytažena, loď připravena k vyplutí. Chcete-li na chvíli ucítit sůl ve vzduchu a vratkou palubu pod nohama, jděte do jiné putyky, tady se čepuje energický vtip a šaškárny smíchané s výbušnou akcí. A nikdo vám do toho rum lít nemusí.

Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Miroslav Kupka)
 

DVD

Recenze: Lidé pod schody

Na Blu-ray nedávno vyšla i tahle poněkud bizarní podívaná, pod kterou se podepsal jeden legendární hororový... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz