Barbara La Marr

Barbara La Marr se narodila v Yakimě ve státě Washington 28. července 1896 jako Reatha Watson. Její dětství bylo většinou jednotvárné, hlavně proto, že Yakima – dnes středně velké město s více než 50 000 obyvateli – nebylo zrovna úlem aktivity. Její rodiče se nakonec přestěhovali do oblasti Los Angeles, kde začala prozkoumávat životní styl showbyznysu v jakékoli formě. Barbara milovala způsob života v L.A. a byla nucena rychle dospět. V té době byla ještě Reatha, ale její zatčení za tanec v burlesce, když byla ještě teenager, ji přimělo změnit si jméno na Barbara La Marr, aby se vyhnula spojení se svou minulostí. Její vášní byl tanec a psaní, ale mocní ve filmovém průmyslu si mysleli, že je určena pro jiné věci - její oslnivá krása uchvátila představivost všech, kteří jí přišli do cesty. Když se přestěhovala do New Yorku, byla nakonec zlákána do filmového světa, jejím prvním snímkem byla Harriet a Piper (1920). Následující rok se objevila ve filmech Tři mušketýři (1921) a Zoufalé stezky (1921). Ve stejném roce její role Claudine Dupree ve filmu The Nut (1921) poslala Barbaru mezi superhvězdy. Hordy fanoušků se hrnuly do kin, aby viděly tuto krásnou herečku ve filmech jako Arabian Love (1922), Trifling Women (1922), Domácí vztahy (1922) a The Prisoner of Zenda (1922), její krása je uchvátila. V roce 1923 pokračovala ve zběsilém natáčecím tempu snímky jako Bídky manželky (1923), Mosazná láhev (1923) nebo Duse na prodej (1923). Veřejnost ji zbožňovala, o čemž svědčí množství dopisů od fanoušků, které dostávala, ale Barbaru více zajímaly noční párty, do kterých byla zapojena. Kombinace alkoholu a drog ji zjevně začínala vyčerpávat. Natočila čtyři filmy v roce 1924 a tři v roce 1925. Jejím posledním snímkem byla Dívka z Montmartru (1926). 2. února 1926 Barbara zemřela na tuberkulózu v Altadeně v Kalifornii. Její skon byl bezpochyby způsoben jejím zhýralým životem. Natočila 30 filmů, ale když zemřela, bylo jí pouhých 29 let.