Zdeněk Tmej

Zdeněk Tmej se fotografii věnoval velmi záhy. Když své prvé fotografie úspěšně publikoval v prvorepublikovém tisku, bylo mu sotva šestnáct let. V té době pracoval jako laborant a asistent ve fotografickém ateliéru Karla Hájka, ve vydavatelství a tiskárně nakladatelství Melantrich v Praze. V období 1939 až 1940 studoval na Státní grafické škole v Praze. Ve stejném období spolupracoval s časopisy Ahoj, Pestrý týden, Zdroj a mnoha dalšími. V průběhu válečných let, ale i po osvobození spolupracoval s mnoha předními českými fotografy, mezi které patřili především Karel Ludwig, Václav Chochola a Karel Hájek. Zdeněk Tmej se převážně věnoval reportážní fotografii a specializoval se na divadelní fotografii a balet. Patřil mezi fotografy, kteří se věnovali portrétním fotografiím herců, hudebníků, sportovců. Spolupracoval v tomto směru zejména s Národním divadlem v roce 1941 a po osvobození od roku 1945 do roku 1948, většinou jeho tiskovou službou. Pracoval rovněž pro Lucernafilm a s Divadlem E.R.Buriana /D34/. V letech 1948 - 1978 s výjimkou let 1958 – 1965, kdy byl vězněn komunistickým režimem, byl fotografem, Státního souboru písní a tanců. Zvláštní atmosféru svého totálního nasazení během války v letech 1943 – 1944, zachytil v unikátním souboru fotografií vydaných knižně krátce po osvobození v roce 1945 pod názvem: Abeceda duševního prázdna /1945/. Fotografoval za přirozeného osvětlení nebo s jedinou žárovkou na film s nižší citlivostí. V roce 1944 se Zdeňku Tmejovi podařilo uprchnout z totálního nasazení a skrýval se v Praze. S fotoaparátem v ruce se během květnové revoluce pohyboval v okolí barikád a míst probíhajících bojů. Společně s fotografy Ludwigem a Chocholou se krátce po skončení války vydal na dobrodružnou cestu po poraženém Německu, při které zachytil tvář Německa po porážce německého nacismu a fašismu. Po roce 1965 se souběžně věnoval reklamní fotografii a dokumentování demolic v pražských Vysočanech. Zastoupen je ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního divadla a pražského Divadelního ústavu. V Benešově má Zdeněk Tmej stálou expozici fotografie v tamním Muzeu umění Benešov. Samostatně vystavoval v Praze – 1980, 1995, 1999; Ostravě – 1995, 1998, 1999, 2000; Edinburgu a Londýně – 1995 aj. Své fotografie, mimo již jmenovaný soubor Abeceda duševního prázdna, vydal v knižních vydáních - např.: Svět tance /1952/, Paměť – léta války 1939 – 1945 /1958/, Zdeněk Tmej – Archív 1936 – 1998 a další. O Zdeňku Tmejovi a jeho přátelích - fotografech Karlu Ludwigovi a Václavu Chocholovi natočila Věra Chytilová dvoudílný dokumentární film: Vzlety a pády. Fotograf Zdeněk Tmej zemřel v Praze 22. července 2004 ve věku 84 let.