Jehuda Löw ben Becalel

Pod jménem Jehuda ben Becalel (Jehuda syn Becalelův) z rodu Arje (později psáno též Löw anebo Liva, což všechno jsou různojazyčné podoby slova LEV), podle své vzdělanosti už současníky zvaný též "Vysoký rabbi" či MaHaRaL mi Prag (Veliký Mistr Pražský), se většině z nás automaticky vybaví i slovo GOLEM, jehož tvůrcem má tento učený současník císaře Rudolfa II. být. Ve skutečnosti jde o pověst poměrně mladou, zpopularizovanou především spisovatelem A. Jiráskem, ovšem i bez Golema je tento středověký židovský rabín, učenec, pedagog, duchovní, ale i filozof, moralista a matematik, velice zajímavou osobností. Pocházel z významné rabínské rodiny, rabínem byl jak jeho otec Becalel ben Chajim a bratři Chajim, Sinaj a Samson, tak i další příbuzní. Navzdory Jehudově pozdější proslulosti se o jeho dětství a mládí dochovalo velice málo zpráv - dokonce ani přesné místo a datum jeho příchodu na svět není známé. Narodil pravděpodobně ve Wormsu (Porýní-Falc), ale podle některých zdrojů mohla jeho rodištěm být i polská Poznaň ( na obou místech příslušníci rozsáhlé rodiny Arje prokazatelně žili) a to pravděpodobně někdy okolo roku 1520 (širší pásmo připouští letopočty 1512-1526). Neví se ani to, kde vyrůstal a studoval, první historicky ověřený záznam o jeho osobě pochází až z roku 1553, kdy byl v Mikulově jmenován vrchním zemským rabínem (Landesrabbiner) Moravy. Tento úřad zastával až do roku 1573, kdy přesídlil do Prahy, kde, mimo jiné, založil během svého pobytu ješivu (vyšší židovskou školu, především náboženského ražení) a sepsal stanovy pražského pohřebního spolku Chevra Kadiša. Během svého dalšího života Jehuda Löw ben Becalel Prahu sice několikrát opustil, ale opětovně se sem vracel. Mezitím působil jako vrchní rabín střídavě v Poznani a na Moravě, Podle některých zpráv byly důvodem jeho častého stěhování problémy s představiteli pražské židovské obce, kterým se nezamlouvaly Jehudovy (na rabína) značně nekonvenční myšlenky a postoje. Kromě svého duchovního poslání se totiž zajímal i o takové věci, jako byla např. astrologie, alchymie či kabala. V době, kdy většina jeho souvěrců téměř neopouštěla prostory svého ghetta, se "Vysoký rabbi" svobodně stýkal s mnoha význačnými nežidovskými osobnostmi - mezi jeho přátele patřil např. astrolog Tycho de Brahe a 16. února 1592 se dokonce odehrálo Jehudovo osobní setkání s císařem Rudolfem II - o čempak si spolu asi povídali? Hebrejské slovo "rabbi" znamená především "učitel" a tím také Jehuda Löw ben Becalel bezesporu byl. Byl prý dokonce tak osvíceným pedagogem, že svoje žáky vyučoval podle jejich možností a potřeb, nikoli podle předepsaných osnov, čímž značně předběhl svoji dobu (a později údajně ovlivnil například i J. A. Komenského). Nicméně nakonec (údajně však až někdy okolo osmdesátého roku svého života) byl i zde zvolen vrchním rabínem a tento významný post zastával až do své smrti. Během svého života se Jehuda Löw ben Becalel pravděpodobně 2x oženil - jeho první manželka však brzy zemřela (snad při, anebo krátce po porodu jejich prvního dítěte), ale s tou druhou, Perlou Šmelkes, prožil dlouhé a plodné roky. Z jejich potomků historie zná sice jenom jediného syna, ale zato šest dcer. Na svoji dobu se Jehuda Löw dožil velice vysokého věku - zesnul 17. září 1609 (tedy 18. dne hebrejského měsíce elul roku 5369 židovského letopočtu) a je pochován na Starém židovském hřbitově v Praze. jeho hrob, bohatě zdobenou barokní tumbu, dodnes navštěvují davy turistů, kladoucích sem podle židovského zvyku namísto květin kamínky. Můžete však přidat i papírek se svým tajným přáním a uzná-li moudrý rabi, že patříte mezi dobré lidi, zcela určitě vám ho splní!