Anežka Schulzová

Česká libretistka, překladatelka a kritička Anežka Schulzová, žena vysoce emancipovaná a plná energie, se narodila 24. března roku 1868 v Praze, do rodiny spisovatele a redaktora časopisu Zlatá Praha, Ferdinanda Schulze. Celé své dětství i dospívání prožila v Praze. Dobové zdroje uvádějí, že se od mládí věnovala literatuře a byla posluchačkou univerzitních přednášek Jaroslava Vrchlického. Plně ovládala němčinu, francouzštinu, naučila se dánsky a sledovala detailně divadelní dění na mnoha českých i zahraničních scénách. Od roku 1886 se rozhodla doplnit své vzdělání o studium hry na klavír a od jara roku 1892 i hudební teorii. Její touha po poznání divadla a zejména operní scény, byla obdivuhodná. Své hudební znalosti rozvíjela mimořádně rychle a ve nečekaně širokém spektru. Tyto pokroky byly mimo nezpochybnitelnou píli a zájem, také dílem skladatele Zdeňka Fibicha, který byl jejím školitelem. Pod jeho dohledem své znalosti uplatnila na vydání čtyřručních výtahů z Fibichova díla a spolupracovala s ním na instrumentaci a klavírním výtahu opery Šárka. . Také se i sama pokusila o dramatickou tvorbu. Své literární i publicistické texty zveřejňovala příležitostně, především časopisecky-Zlatá Praha, Květy, Národní listy aj. Velmi se zajímala o literární tvorbu Emila Zoly, Anatola France, Gustava Flauberta aj. V tomto směru se diametrálně lišila od svého otce Ferdinanda Schulze. Jako překladatelka přeložila z dánštiny a vydala Brandesovo dílo Romantická škola ve Francii a portrét filozofa S. Kierkegaarda. Psala také recenze na divadelní inscenace, zejména pražských divadel. Vyznávala myšlenku lumírovské plně prožívané touhy v individuálním životě a protivila se jí jakákoliv přetvářka. To bude zřejmě impulsem motivem jejího milostného vztahu k Zdeňku Fibichovi, který měl spíše romantických charakter. Vybrala si na popud Fibicha 2. až 4. zpěv podle nedokončeného Byronova satirického románu ve verších Don Juan a napsala své první libreto na hudbu Zdeňka Fibicha pro zpěvohry pod názvem Heda /1894/. V roce 1896 byla Heda premiérově inscenovaná v pražském Národním divadle. Od této doby byla Anežka Schulzová Fibichovou jedinou libretistkou. V libretu Šárka na hudbu Zdeňka Fibicha /1896/ zobrazila příběh Ctirada a Šárky v podstatě jako milostnou tragédii, přičemž vycházela současně ze stejnojmenných dramat lumírovců - Julia Zeyera a Jaroslava Vrchlického. Posledním libretem pro Fibichovu operu Pád Arkuna z roku 1898, rozčlenila do jednoaktové předehry- Helga a do tříaktového druhého dílu opery a použila něj jméno mystického slovanského velekněze Darguna. Dějově šlo o tragickou etapau osudu polabských Slovanů. Pád Arkuna byl premiérově inscenován v Národní divadle v listopadu roku 1900. Další libreto - Pohanka z roku 1898 na Fibichovu hudbu - nebylo dokončeno a šlo o zpěvohru ze šumavského prostředí. Libretistka, překladatelka a kritička Anežka Schulzová zemřela v Praze 4. listopadu roku 1905, ve věku 37 let. Erkul