Miloš Krno

Redaktor Miloš Krno se sice narodil v Bratislavě, ale dětství prožil v Liptově v dřívější Německé dnešní Partizánské Ľupči. Po absolvování německého a slovenského gymnázia Kežmarok studoval Krno právnickou fakultu University Jana Amose Komenského Bratislava, kde se zapojil do protifašistického mládežnického hnutí. V čase Slovenského národního povstání se Krno stal generálním tajemníkem Spolku bojujících vysokoškoláků v Banské Bystrici. V inkriminovaný čas zde působil také jako partizánský osvětář i publicista a později se stal členem IV. československé partizánské brigády v Nízkých Tatrách. Po osvobození se Miloš Krno stal aktivním politickým činitelem. Pracoval jako osobní sekretář státního tajemníka Vladimíra Clementise na Ministerstvu zahraničních věcí v Praze, v letech 1946-53 působil na Velvyslanectví Československa v Moskvě. Později byl Krno tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů, ústředním dramaturgem Slovenského filmu, a v letech 1954-64 dokonce poslancem Slovenské národní rady za Liptov, Oravu a Kysuce. Od r. 1977 působil Miloš Krno jako umělec ve svobodném povolání a téměř do posledních dnů svého života se aktivně zapojoval do akcí organizovaných Slovenským svazem protifašistických bojovníků, Klubem bratislavských antifašistů i Klubem Nového slova. Miloš Krno zemřel po krátké těžké nemoci ve věku nedožitých 85 let. Tisk: Miloš Krno se po přechodu fronty stal redaktorem košické redakce deníku Pravda a v letech 1954-9 byl v tomto deníku vedoucím kulturní rubriky. V kariéře M. Krna najdeme také jeho post šéfredaktora časopisu Obzor socialismu. M. Krno svými články přispíval do různých periodik i do novin až do konce svého života. Spisovatelská tvorba: Přestože Miloš Krno debutoval na knižním trhu v r. 1944 jako básník sbírkou surrealistických básní Šílené představení, přešel k prozaické a beletristické literatuře, v níž zobrazoval období 2. světové války. Na spisovatelském kontě M. Krna najdeme jak romány a novely Hra se smrtí, Hory černé, Republika, a jiné; tak románové trilogie Dvě cesty, Lavina, Mílový krok, Udatný Radúz a další. Některé své literární počiny věnoval i skutečným osobnostem, např. o kapitánu Janu Nálepkovi je Krnovo dílo Vrátím se živý. Ve své bohaté literární tvorbě se Krno obracel také k dětem, k mládeži i k problematice ochrany přírody, o čemž svědčí díla: Sivá vlčice, Lišák Šibal, Tisíc neviditelných křídel, Modrooká zem a další. Miloš Krno je také autorem několika rozhlasových her a napsal i několik scénářů k televizním i k celovečerním filmům. Z těch nejznámějších stojí za připomenutí Ctnostný Metod, Dolina nebo oblíbený film Zítra bude pozdě. Literární činnost M. Krna zahrnuje také překlady poezie a prózy převážně ruských, německých, gruzínských a arménských autorů. V r. 2oo2 vyšla M. Krnovi jeho poslední knížka. Když je na zemi ráj, je knihou vzpomínek a esejí o Gruzínsku. Tituly a ocenění: Za scénář k filmu Zítra bude pozdě obdržel Miloš Krno v r. 1973 Cenu slovenské národní kinematografie a z VI. Festivalu českých a slovenských filmů Plzeň si odvezl Cenu za scénář. R. 1979 byla Miloši Krnovi udělena ještě Cena Svazu slovenských spisovatelů.