Samuel Johnson

Zakladatel moderní spisovné angličtiny Samuel Johnson se narodil 18. září 1709 v Lichfieldu, hrabství Staffordshire. Lichfield je jedno ze sedmi samostatných obcí se statusem města v Anglii, ležící 25 km na sever od Birminghamu a 200 km na severozápad od Londýna. V době narození Samuela Johnsona byl Lichfield obchodní křižovatkou s malým podílem průmyslové výroby. Zde Johnson zahájil svá studia a studoval také v oxfordském Pembroke College. Studium nedokončil zřejmě v souvislosti s finanční situací po otcově smrti v roce 1731. Před rokem 1735, kdy se oženil, se protloukal jak se dalo. Sňatkem s výrazně starší vdovou, která se o Johnsona, trpícího od mládí různými chorobami velmi pečovala, vyřešil i dlouhodobě tíživou finanční situaci. V letech 1735 až 1737 vedl vlastní školu v nedalekém Edialu, ale i zde byl neúspěšný a odešel do Londýna, kde pracoval u nakladatele W. Cavea. Současně i sám přispíval různými básněmi, životopisy, esejemi a zprávami z parlamentu do časopisu Gentleman´s Magazine. Časopisecky zde publikoval v roce 1738 svou první rozsáhlejší báseň –Londýn. Zrodil se tak satirik, který se poučil zejména na římské satirické škole, vycházející ze satir římského básníka Juvenala. V roce 1749 napsal a vydal satiru The Vanity of Human Wishes/1749, Marnivost lidských tužeb/,útočící na touhu po moci a nabubřelé učenosti. Téhož roku ve spolupráci se svým přítelem W.Garrickem z Lichfieldu, špatným dramatikem, který jej provázel již od roku 1735 na Johnsonově životní cestě do Londýna inscenoval svou ranou tragédii Irene. V roce 1750 ukončila svou životní pouť vrná Johnsonova manželka a ten po smrti své ženy založil časopis Rambler /Tulák/ a v letech 1750 až 1752 vydal více jak 200 čísel se statěmi, kterými usiloval o zlepšení a kultivaci angličtiny. V tomto smyslu dlouhodobě publikoval i do dalších anglických časopisů po zániku svého Gamblera. Dne 15.4.1755 vydal Dictionary of English Language /Slovník anglického jazyka/ a položil tak základy moderní spisovné angličtiny. V roce 1759 vydal silně didaktický román Rasselas, Prince of Abissinia /Resselas, etiopský vladař/, kterým vyjadřoval své zklamání z filozofických učení, která hlavnímu hrdinovi byla spíše na překážku v hledání životního štěstí a pocitu naplnění. V roce 1762 se nečekaně díky Lordu Buteovi vymanil z dlouhotrvající finanční nejistoty v souvislosti s roční penzí ve výši 300 liber ročně. V roce 1764 založil slavný Literární klub jehož členy byli v té době nejvlivnější literáti své doby. V roce 1765 jako vydal dílo Williama Shakespeara s vlastní předmluvou a konstatováním, že Shakespearova genialita spočívá v umění zobrazit skutečné lidské povahy a přirozeným jazykem. Současně vyslovil myšlenku, že přirozený jazyk a blízkost uměleckého zobrazení života, jsou důležitější než dodržování klasicistických formálních norem. Ke konci svého života vydal v letech 1797 až 1781 The Lives of the Poets, obsahující životopisy 2 anglických básníků 17. a 18. století. Po Johnsonově smrti byla vydána v roce 1786 sbírku anekdot z jeho života. Samuel Johnson, vůdčí duch pozdního anglického klasicismu, doktor honoris causa, zemřel 13.12.1784 v Londýně ve věku 75 let. Erkul