David Černý

David Černý je český výtvarník, sochař a recesista, jehož díla se opravdu nedají jen tak přehlédnout. Narodil se 15. prosince 1967 v Praze, kde také v letech 1988–1996 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a má za sebou i několik zahraničních stáží a residenčních pobytů (USA, Švýcarsko). Je laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, grantu Nadace Pollocka Krasnera a zvláštní ceny na bienále v Kortrijku. V souvislosti s tématem filmových stránek se sluší připomenout Davidovu výtvarnou spolupráci při natáčení několika filmů (Knoflíkáři, Praha očima..., Rok ďábla), jeho hlavní působiště je však někde úplně jinde. Velice rád si svojí tvorbou utahuje z mnoha "nedotknutelných" symbolů a vnáší do výtvarného umění svůj osobitý humor. Poprvé upoutal pozornost už jako student, a sice plastikou trabantu na nohách (připomínající exodus Němců z bývalé NDR), jehož bronzový odlitek je od podzimu roku 2001 umístěn na zahradě německého velvyslanectví na pražské Malé Straně. Když 28. dubna 1991 se svým kamarádem natřel růžovou barvou známý pražský tank č. 23, vyvolalo to přímo skandál. Růžový tank je dnes umístěn v Lešanském vojenském muzeu a na Smíchově můžeme od r. 2008 vidět pouze jeho, do země zarytý, podvozek. Je to Davidova reakce na ruskou politiku v době války v Jižní Osetii. Z r. 1997 pochází socha muže (údajně Sigmunda Freuda), visícího za jednu ruku kdesi nad našimi hlavami. Zdola ovšem vypadá jako oběšenec, takže není divu, že způsobila poplach u hasičů i policie v michiganském městě Grand Rapids. Stejnou reakci pak vyvolala i při svém "pobytu" na budově Uměleckého muzea Soulské národní univerzity. Mezi velice známá díla Davida Černého patří i plastika „Kůň“ z roku 1999, představující svatého Václava sedícího na břiše svého mrtvého koně. V současné době ji můžeme vidět v pasáži paláce Lucerna v Praze na Novém Městě. Tam byla instalována za podpory Dagmar Havlové, švagrové Václava Havla a majitelky Lucerny. David Černý je autorem také proslulých černých miminek "Babies", bezstarostně šplhajících vzhůru po věži žižkovského vysílače a tzv. "Čurající fontány" z Hergertovy cihelny na pražské Malé Straně. Tvoří ji dva pánové, močící do jezírka va tvaru naší země. Pomocí SMS-ky si od nich můžete nechat tímto netradičním způsobem nechat napsat krátký vzkaz. V Praze na Smíchově, v galerii Futura v Holečkově ulici, je zase k vidění sousoší z roku 2003. Jedná se o torza nahých dolních částí těl dvou sehnutých mužských postav o výšce 520 cm. Po žebříku je možno vylézt k otvoru v zadní části těl a odtud sledovat uvnitř umístěný videoprogram. 1. července 2005 bylo odhaleno v severočeském Liberci, poblíž divadla F. X. Šaldy, další Černého dílo: „Hostina obrů“, které je tvořeno bronzovým zastávkovým přístřeškem v podobě stolu, na jehož desce jsou například liberecké párky, masožravá rostlina, propíchnutá lidská hlava, půllitr a žejdlík. Netradiční autobusová zastávka je dodnes chloubou místních obyvatel a oblíbeným cílem turistů. Dá-li se úspěch umělce měřit ohlasem v médiích, je prozatím nejpovedenějším provokatérským kouskem Davida Černého plastika "ENTROPA" z roku 2009, vytvořená u příležitosti českého předsednictví EU. Černý (který původně předstíral, že na díle pracovalo 27 umělců z celé EU) jí dal podobu mapy Evropy, na níž jsou zachycené stereotypy spojované s jednotlivými zeměmi.Některé státy, jako např. Bulharsko (zpodobněné zde jako turecké WC), však pobouřeně a silně protestovaly. Ze Davidových zahraničních počinů pak můžeme jmenovat např. obří kovovou hlavu o výšce 7 metrů a hmotnosti 13 tun, která je je od roku 2007 umístěna u sídla společnosti American Asset ve městě Charlotte v Severní Karolíně, anebo poněkud rozostřená postava 2,6 metru vysokého Golema z polské Poznaně, kterého jeho autor popisuje jako "3D digitální sochu". Kontroverzní umělec si nedá pokoj ani v současnosti - pro pražské Copa Centrum prý chystá fontánu, která má mít podobu 30 penisů a bude věnována naší politické scéně. Naproti tomu jeho návrh, posadit na střechu pražského Národního divadla sochu obřího onanisty, který by pravidelně "ejakuloval" obláčky páry, byl (naštěstí) zamítnut. Ovšem studnice nápadů Davida Černého určitě ještě není ani zdaleka vyčerpaná. Čímpak nás asi překvapí (pobaví, pobouří...) příště???