Alexandr Postler

Alexandr Postler starší se narodil v roce 1937 v Praze a byl už od dětských let nadaný kreslíř a projevoval zájem o výtvarné umění, zejména malířství. Jeho talent jej vedl ke studiu na pražskou střední průmyslovou školu grafickou na Hollarově náměstí, odkud odešel studovat na Akademii výtvarných umění. Přes nesporný výtvarný talent se rozhodl pro divadlo a přestoupil na pražskou DAMU, kde studoval herectví u profesora Radovana Lukavského. V roce 1960 studium úspěšně ukončil. Během studia hostoval v pražském Národním divadle (od června 1958 do počátku roku 1960 v inscenacích Gogolova Revizora v roli Mišky a Tylově Strakonickém dudákovi v roli Fraňka. Již jako vysokoškolsky vzdělaný herec byl nejprve v angažmá u Divadla J. K. Tyla v Plzni od roku 1960 do roku 1966 a následně od roku 1966 do roku 1972 u ostravské scény Divadla Petra Bezruče, odkud přešel ke Státnímu divadlu Ostrava. Během tohoto angažmá si doplnil své vzdělání studiem režie na JAMU v Brně, kde promoval v roce 1975. Od roku 1975 již působil i jako režisér u ostravského Státního divadla a v roce 1980 své angažmá v Ostravě ukončil. Po celou svou kariéru často hostoval i v dalších divadlech. Své herecké i režisérské schopnosti uplatňoval v těšínském Krajském a oblastním divadle od roku 1980 do roku 1982. Poslední jeho angažmá jak herce, tak i režiséra bylo v Opavě ve Slezském divadle Zdeňka Nejedlého, kde působil od roku 1982 až do roku 1993, kdy odešel do odchodu. Od roku 1983 do roku 1990 byl šéfem činohry. Za dobu své aktivní herecké kariéry hrál v mnoha inscenacích - jako Theseus ve Snu noci svatojánské, Ferdyš Pištora v Obrácení Ferdyše Pištory, Gaston Fenárd ve Fanfánu Tulipánovi, Klásek v Lucerně, Jeroným v Janu Husovi, Rogožin v Idiotovi, Prozorov v Tři sestrách, Teofil v Hrátkách s čertem, Tulio v Únosu Sabinek aj. Jako režisér úspěšně inscenoval divadelní díla - Nora, Večer třikrálový aneb Cokoli chcete, Noc pastýřů, Gazdina roba, Racek, Poprask na laguně, Antigona, Schovávaná na schodech, Loupežník, Dáma s kaméliemi aj. S filmem se seznámil poprvé, když propůjčil svůj hlas ke komentáři dokumentárního filmu Domy z panelů /1959/, režiséra Jiřího Menzela. Jako herec neměl během své herecké kariéry tolik příležitostí, které by ukázaly plnou šíři jeho hereckého talentu. Není sporu o tom, že nejvýznamnější z filmů, kde Alexandr Postler st. ztvárnil postavu nacisty zabitého studenta Karla Moučka ve filmu režiséra Jiřího Krejčíka - Vyšší princip /1960/. Také postava traktoristy Jirky Koutného ve snímku režiséra Ivo Nováka Žalobníci /1960/, spolužáka Vaška Babánka ve filmu Studia FAMU a režiséra Hynka Bočana Nenávist /1960/ ukázaly na mimořádný herecký talent. V následujících letech se ještě objevil v povídkovém filmu Hlídač dynamitu /1963/ a dalším povídkovém filmu Místo v houfu /1964/. Poslední filmové vystoupení bylo v roli člena hlídky v krimi dramatu Město nic neví /1975/ od režiséra Dušana Kleina. Velmi sporadická byla jeho spolupráce s televizí - inscenace Haldy nebo televizní filmová pohádka O Nesytovi /1994, rež. Věra Jordanová/, seriály Bakaláři, Kamenný řád nebo v komediálním seriálu Bez ženské a bez tabáku /1980, rež. Otakar Kosek/. Také spolupracoval s rozhlasem – rozhlasová inscenace Pláč pro pana Jeremiáše /1965/, Tři mušketýři /1966/ či Devadesát tři /1975/. Jeho ženou byla herečka Jana Postlerová /*1943/. Je otcem profesionálních herců, syna Alexandra Postlera ml. /*1962/ a Simony Postlerové /*1964/. Na malířství nikdy nezapomínal. Často ve svém volném čase, kterého neměl nikdy nazbyt, vyrážel do exteriérů a maloval svá oblíbená místa. Malováni se věnoval až do své smrti. Alexandr Postler st. zemřel 15.8.1996 v Ostravě ve věku nedožitých 59 let. Erkul