Antonín Bajaja

Narodil se ve Zlíně roku 1942, uprostřed válečných let. Vyrůstal v rodině lékaře a své dětství prožíval ve Zlíně a okolí. Po základní škole vystudoval jedenáctiletou střední školu s maturitou v roce 1959 a bez přerušení pokračoval ve studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně. Studium ukončil s inženýrským titulem v roce 1964. Po vojenské službě, kterou vykonal v letech 1964 až 65, pracoval jako zootechnik v JZD Podřevnicko v Želechovicích u Zlína. Zde poznal každodenní práci zemědělských dělníků a hospodářů. Zde prožil leta sběru informací a zkušeností a odtud směřoval v roce 1973 do vyšší pozice. Postupně se vypracoval až do funkce vedoucího Střediska výživy zvířat při Zemědělské oblastní laboratoři Agropodniku Zlín, ve kterém působil od roku 1973 do roku 1991. V roce 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu a dál pokračoval jeho pestrý sled profesních změn - od r. 1992 pracoval v deníku Prostor a stačil ještě od roku 1991 být externím spolupracovníkem a později i redaktorem Svobodné Evropy. Již v roce 1990 se osobně podílel na založení časopisu Zvuk, což je zkratka čtyř měst, pro které byl vydáván – Zlín + Vsetín + Uherské Hradiště + Kroměříž. V jeho redakční radě posléze působil. Od roku 1996 vedl semináře tvůrčího psaní na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Své literární pokusy nejprve publikoval v Tvorbě, Literárním měsíčníku, Lidové demokracii, Lidových novinách, Zemědělských novinách, Moravských novinách, Mladém světě, Tvaru. Český rozhlas vysílal dosud v roce 1992 jeho do té doby nepublikovanou prózu Pohřeb sezóny a rozhlasovou úpravu románu Zvlčení /2003/. Je jako autor spojen výrazně s vesnickými tématy, přičemž jej od ostatních autorů odlišují složitější kompoziční postupy, spočívající ve využívání několika časových pásem a překvapivým zařazováním dříve tabuizovaných témat. Literární knižní debut si odbyl v roce 1982 delší prózou Mluviti stříbro /1982/ a následovaly sbírky kratších próz - Duely /1988/, básně - Pastorální. Další dílo: Texty na betlémskou notu /1994/, román Zvlčení /2003/ a román Na krásné modré Dřevnici /2009/. Je i autorem sborníků a publikací obsahujících převyprávění lidových pohádek a pověstí - Živáčkové /2001/, Pověsti a balady z Valašska, Hané a Slovácka /2003/, Pohádky z Moravy /2004/, Nevěry II /2005/ a mimořádně zdařilé monografie Odkaz Jaromíra Tomečka /2008/ aj. Erkul