Eduard Žemla

Jméno předčasně zemřelého herce Eduarda Žemly je dnes známé jen skutečným fanouškům a přátelům, ale v sedmdesátých letech patřil k nadějným osobnostem divadla, zatímco ve filmu mnoho příležitostí nedostal, především kvůli mimopražskému angažmá. Pocházel z Prahy a za středoškolských studií se začal zajímat o divadlo, což jej po maturitě přivedlo ke studiu herectví na DAMU. Po absolutoriu nastoupil do svého prvního angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávil tři roky (1966-1969). Slibnou hereckou kariéru pak rozvíjel na jevišti Divadla Jaroslava Průchy v Kladně (1969-1978), kde byl oblíbeným představitelem mladých hrdinů a milovníků, přičemž jeho herectví bylo podtrženo příjemnou sympatickou tváří. Do doby jeho kladenského angažmá spadají také příležitosti před filmovou a televizní kamerou. S kolegy z Kladna hrál například v adaptaci literární předlohy Marie Pujmanové LIDÉ NA KŘIŽOVATCE (1971). Před filmovou kamerou se objevil poprvé jako stevard ve filmu PAN TAU (1972), ve stejném roce ztvárnil nevelkou postavu novináře v kriminálce SMRT SI VYBÍRÁ (1972). Větší hereckou příležitost mu pak přinesl dnes již zapomenutý dětský příběh ÚDOLÍ KRÁSNÝCH ŽAB (1975). V průběhu sedmdesátých let odehrál další menší role ve formátu televizních inscenací, naposledy to byl zdařilý životopisný příběh POSLEDNÍ KONCERT (1979), kde se však mihnul jen v epizodní úloze. V té době změnil angažmá a od roku 1978 byl členem hereckého souboru Divadla Vítězného února v Hradci Králové. Kromě toho často spolupracoval s rozhlasem, na gramofonové desky nahrával také mluvené slovo, v televizi se objevil i jako moderátor soutěžních pořadů. Eduard Žemla zemřel v důsledku nešťastné kombinace několika zdravotních komplikací 13. května 1983 ve věku 38 let.