Clara Petacci

Nejznámější Mussoliniho přítelkyně Clara Petacci přišla na svět jako druhé dítě v rodině doktora Francesca Saveria Petacciho (1883-1970) a jeho manželky Giuseppiny Persichetti (1888-1962), příbuzné papeže Pia XI. Petacci byl jmenován papežovým osobním lékařem, rodina patřila v Římě mezi nejvyšší honoraci a jejich děti - Marcello Petacci (1910-45), Clara (1912-45) i mladší Miriam di San Servolo (1924-91) měly cestičku k úspěchu předem vyšlapanou. Petacciovi veřejně podporovali politiku diktátora Benita Mussoliniho (1883-1945) a Clara ho obdivovala už jako dospívající děvče. Posílala mu přání k narozeninám i vánocům, pravidelně chodila na jeho projevy. K osobnímu setkání na jaře 1932 došlo zcela náhodně na předměstí Říma, o pár dnů později se dvacetiletá dívka stala další z řady jeho milenek. Dva roky spolu udržovali velmi intenzivní poměr, který však Mussollini z důvodu vysoké politiky ukončil. Zklamaná Clara se víceméně z trucu provdala za poručíka letectva Riccarda Federica a manželé se ihned odstěhovali z Říma. Tento zvrat se nijak nelíbil její ambiciózní matce, která vzápětí koupila vilu naproti Duceho rodině, dceru mu opět "nabídla" a postarala se, aby zeť byl okamžitě odvelen do Tokia. Benito byl v té době na vrcholu, fašismus na vzestupu. Ostatní členové její rodiny pochopitelně ze vztahu s nejmocnějším mužem Itálie profitovali - zejména bratr Marcello zneužíval svého postavení ke korupčním aférám. Mladší sestra Miriam se díky Mussolliniho štědré podpoře filmovému průmyslu brzy stala hvězdou filmového plátna a klan Petacciů patřil mezi nejvlivnější římské rodiny po dalších téměř deset let. Chamtivý Marcello zpronevěřoval peníze z charitativního projektu Pomoc Římanům trpícím bídou, předkládal Claře zfalšované účetní knihy, dokonce se zapletl do neúspěšného pašování zlata a jen díky intervenci sestřina milence neskončil ve vězení. V roce 1941 skončilo Clařino de facto fiktivní manželství, ale Duce nikdy o rozvodu se svou tolikrát podváděnou ženou Rachele neuvažoval. Clara v té době prodělala mimoděložní těhotenství, ocitla se v ohrožení života a navíc se ukázalo, že již nikdy nebude mít děti. Po radikálním obratu ve 2. světové válce, kdy Spojenci přešli do ofenzívy a pro Německo nastalo období vojenského soumraku, se i Petacciovi připravovali ve svém luxusním sídle na možné válečné útrapy. Mussolini byl v létě 1943 zatčen a vzápětí německými výsadkáři osvobozen, také Petacciovi byli uvězněni v Novaře a poté propuštěni. Duce podnikl poslední zoufalý pokus, kdy vyhlásil Italskou sociální republiku a nastěhoval se do Salò u Gardského jezera, kde se zanedlouho setkal s Clarou a jejich milostný vztah pokračoval dál. Když se o přítomnosti Clary u Gardského jezera dozvěděla Mussoliniho manželka Rachele, osobně se s ní setkala, nazvala ji cizoložnicí a donutila ji okamžitě oblast opustit. Clara se ale nevzdala, odstěhovala se jen o několik kilometrů dál a nadále se s milencem setkávala. Spojenci stále postupovali a tak v dubnu 1945 opustil oblast Gardského jezera Mussolini, jeho rodina i Petacciové. Clara ale odmítla uprchnout ze země se svou rodinou a zůstala s Mussolinim. Milenci prchali společně do Coma a dál směrem do Švýcarska. Pak ale plány změnili a rozhodli se odjet do Innsbrucku. Kolonu prchajících aut však zastavili partyzáni a Mussolini byl zatčen. Clara požádala velitele partyzánů o to, aby mohla nadále zůstat po boku svého milence, což jí bylo umožněno. 28. dubna 1945 byli Mussolini i Clara Petacciová zastřeleni u Bonzaniga, jejich mrtvoly převezeny do Azzony a 29. dubna 1945 visela jejich mrtvá těla hlavou dolů na nosnících rozbombardované čerpací stanice Esso na Piazzale Loreto v Miláně. Zbraň, kterou byli Clara a Benito popraveni, automatická pistole MAS ráže 7,65 x 17 mm, se nachází v Národním historickém muzeu Albánie v Tiraně. Mnohé fotografie zobrazují visící zhanobená těla Mussoliniho a Petacciové mezi třemi dalšími těly - tak tragicky skončil vášnivý vztah.