Hugo Kraus

Operetní režisér a herec Hugo Kraus pocházel z jihomoravského venkova a narodil se v Martínkovicích. Ještě před první světovou válkou působil u kočovných divadelních společností, od roku 1914 trvale působil v Praze. Jeho oborem se stal především operetní žánr, v němž se prosadil jako herec i režisér. V hlavním městě vystřídal několik scén, byla to například Aréna na Smíchově, Tylovo divadlo v Nuslích nebo populární Uranie v Holešovicích. Krátce po první světové válce se Hugo Kraus objevil i před filmovou kamerou, filmy s jeho účastí z té doby se však nedochovaly (DÉMON RODU HAKENŮ, 1918; BOBY NESMÍ KOUŘIT, 1919; TITIMEKŮV NÁHRDELNÍK, 1919). Nejlepší část své kariéry prožil Hugo Kraus ve Velké operetě (dnešní Divadlo v Dlouhé), kde působil v letech 1929-1945. Původně sem nastoupil jako komerční tajemník, ale od poloviny třicátých let se podílel na chodu divadla jako režisér a i jeho zásluhou se tato scéna těšila značnému zájmu diváků, mimo jiné díky oblibě operetního žánru v době první republiky. Po nástupu zvuku se Hugo Kraus objevil ještě dvakrát ve filmu; ředitele hotelu ztvárnil v komedii SŇATKOVÁ KANCELÁŘ (1932), ve stejném roce hrál profesora Sedláčka ve veselohře RŮŽOVÉ KOMBINÉ (1932). Poválečná divadelní éra příliš nepřála operetnímu žánru, Hugo Kraus se nicméně ještě v letech 1947-1948 snažil prosadit ve funkci ředitele Komické zpěvohry v Karlíně (dnešní Hudební divadlo v Karlíně). Ředitelský post si de facto koupil zaplacením dluhů předchozího působení a snažil se nadále šetřit, početně zredukoval soubor, v uvádění repertoáru se ale držel svých předválečných standardů a po únoru 1948 byla jeho situace neudržitelná. Z Karlínského divadla byl propuštěn a později pracoval do důchodu jako vedoucí půjčovny krojů Služby lidové tvořivosti. Hugo Kraus zemřel v Praze 8. listopadu 1961 ve věku 67 let.