Bohdan Lachman

Herec Bohdan Lachman patří dnes k řadě dávno zapomenutých osobností divadla i filmu, jeho tvář i jméno v titulcích nicméně můžeme zaznamenat v desítkách dodnes známých komedií i sentimentálních melodramat z doby první republiky. Pocházel ze Slavkova u Brna, k divadlu odešel jako dvacetiletý a působil u divadelní společnosti Vendelína Budila, další herecké zkušenosti pak získával v proslulé Trnkově divadelní společnosti, nakonec pak zakotvil v Praze a svou uměleckou dráhu završil v divadle Uranie v Holešovicích. Své zkušenosti zúročil mimo jiné funkcí divadelního ředitele. Před filmovou kamerou stál Bohdan Lachman poprvé až v důchodovém věku po ukončení aktivní práce na jevišti. V letech 1931-1939 pak epizodními, výjimečně vedlejšími postavami doplnil obsazení tří desítek filmů. Jeho filmovým debutem byla role vězeňského pastora v historickém dramatu PSOHLAVCI (1931). Podobně laděnými postavami farářů nebo naopak vysoce postavených duchovních pak doplnil svou filmografii o dalších pět titulů, častěji hrál také lékaře nebo ředitele škol, vesměs se ale jedná o dnes již zapomenuté tituly. Osobnost Bohdana Lachmana si dodnes můžeme připomínat v dodnes oblíbených a často reprízovaných komediích s Vlastou Burianem a Hugo Haasem. Po boku Vlasty Buriana jej můžeme zaregistrovat jako hosta na pohřbu ve filmu ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC (1931), o tři roky později pak s Burianem hrál hosta v lázních v komedii HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN (1934). Ve stejné době pak vystřídal odlišné role sluhy a ředitele školy v Haasových filmech POSLEDNÍ MUŽ (1934) a AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (1935). Zatímco v polovině třicátých letech točil několik filmů ročně, později vzhledem k věku své aktivity před kamerou omezil. Naposledy jej bylo možno vidět jako komorníka v dodnes ne zcela doceněném, ale kvalitním melodramatu OHNIVÉ LÉTO (1939). Bohdan Lachman zemřel v Praze 2. listopadu 1942 ve věku 76 let.