Štěpán Zemánek

Český herec Štěpán Zemánek si svou regionální slávu odbyl v divadlech v Plzni a Brně, ve filmu nebo televizi se ale objevoval jen výjimečně. Pocházel z Oseka nad Bečvou, v nedalekém Lipníku začal studovat gymnázium, v sedmnácti letech ale ze školy odešel a jako herec se připojil ke kočovné divadelní společnosti. Hereckých souborů vystřídal v letech 1925-1933 postupně několik, hrál také v Praze, z jeho počátků stojí za zmínku velké příležitosti ve hrách Noc na Karlštejně nebo Léto. Mezi významnější osobnosti pronikl až díky angažmá v Českém divadle v Olomouci (1933-1937), kde jeho umělecký profil prošel zajímavým vývojem pod vedením režiséra Oldřicha Stibora. Tehdy se Zemánek kromě činohry prosadil i v operetě. Ve svém dalším působišti v Městském divadle v Plzni (1937-1948) začal pracovat i jako režisér. K uměleckým vrcholům dospěl Štěpán Zemánek až v Brně, kde strávil přes dvacet let na jevišti Státního divadla (1948-1969). Tady zazářil především titulními rolemi v Cyranovi z Bergeracu a Janu Žižkovi, velké příležitosti dostal několikrát i v shakespearovském repertoáru (Král Lear, Othello). V Brně se také seznámil s herečkou Mílou Myslíkovou (1933-2005), která byla krátce jeho manželkou. Teprve během brněnského angažmá se Štěpán Zemánek dostal i k práci ve filmu, jeho debutem byla nevelká role velitele Pohraniční stráže v dětském filmu KONEC STRAŠIDEL (1952). Častěji začal filmovat až v šedesátých letech, objevil se například ve filmu AŤ ŽIJE REPUBLIKA (1965), kde byl jako zedník Petržela otcem Ivy Janžurové. Velkou roli řidiče hlavního hrdiny pak hrál ve filmu STUD (1967), jeho filmovou dráhu uzavírá slavné KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1969). Mezitím začal spolupracovat také s brněnským studiem Československé televize, umění recitace a uměleckého přednesu uplatnil také v rozhlase. Štěpán Zemánek zemřel náhle 4. listopadu 1969 ve věku 61 let.