Emil Synek

Emil Synek. Narozený v roce 1903 v Praze. Zemřel v roce 1993 v Paříži. Oči Emila Synka. (Oko reportéra a oko diváka) Emil Synek byl povoláním především novinář, ale také divadelní autor, filmový scenárista a publicista. Od roku 1927 spolupracoval s melantrišskými časopisy, jakými byly – Ilustrovaný pražský zpravodaj, Ahoj. Jako filmový a divadelní publicista působil v České Slovo, A-Zet, Telegraf. Uplatnil se i jako bystrý reportér v knize - ,,Svět, jaký je”, kterou vydalo nakladelství L: Mazač. Novinářská zkušenost – to bylo jedno oko, kterým se dalo nahlédnout za zástěnu, kde se tehdy vytvářela filmová díla (ať to byl Barrandov či Hollywood). Druhé oko, které patří, k výbavě každého filmového fanouška, je oko diváka. Tuto metodu dvou očí Emil Synek využil v již zmiňované knize reportáží a rozhovorů - ,,Svět, jaký je”. Dvě kapitoly byly zde věnovány filmu – kap. Amerika – Kap. XII. ,,Americký Film” a ,,Naštěva u filmové hvězdy.- Japonsko – kap.I. (zachycující život japonské Grety Garbo herečky Takoko Irea a prostředí ateliéru PDL). Oko diváka – návštěvníka kina – si všímalo běžných věcí, ceny vstupenky a např. vybavení newyorských kin. Reportérovo oko se snažilo nahlédnout za zástěnu, čímž, že to byl vlastně Hollywood v třicátých letech. Musíme zkonstatovat, že Synkův soud zde byl příliš krutý, protože nejlepší filmovou tvorbu měl Hollywood teprve před sebou (1939-1946)*. Dobová reportáž vyžadovala vytvoření celého obrazu z řady miniatur – tu popis prostředí a jindy popis příslušné osobnosti – jakým způsobem se k filmovému průmyslu dostala. A takto byl portrét japonské filmové hvězdy Takoko Ire nejdříve uveden obecným seznámením s japonským filmovým průmyslem, který z této zemi učinil již tehdy filmovou velmocí (výroba představovala 700 filmů ročně). Takoko Ire je v reportáži vylíčena jako typicky podřízená japonská žena. Přesto její filmová kariéra v pětadvaceti letech představovala položku 120 filmů. Synkovy oči nám i po letech představují tehdejší Spojené státy a Japonsko nejen z hlediska politické či ekonomické situace, ale jako dvě země s vysoce rozvinutou kinematografickou tvorbou, ale naprosto odlišnou kulturou i tradicí. • .viz. Synek.E.:,,Movi’s” – americké filmy, jsou nejodpornější věci, kterou jsem na své cestě kolem světa spatřil..”. Svět, jaký je. Mazač, Praha, 1938, s. 48. Tvorba Emila Synka: Povídky: "Ano i ne" (1928) "Usměvavý bůh" (1931). Romány: "Muži mezi sebou (1930)"; "Krach (1931) Kniha reportáží: ,,Svět, jaký je ”. – (1938) Literatura: • Bartošek, L.: Dějiny československé kinematografie II, zvukový film -1930-1945, část 2., str. 25-26. SPN, Praha, 1983. • Dolanský, A.: Kulturní adresář ČSR. Biografický sborník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Roč. II, Praha 1936. • Kunc, Jaroslav.:Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918-1945. D. I.-II. Praha. 1945-1945. • L.Oliva. Největší na světě? O japonských filmech – a také o jiných věcech. Film. 1962. s. 146-149. [čl. 3 f.]. • Štábla, Z.: Data a fakta z dějin čs. kinematografie 1896-1945, sv. 3, díl - 2. str. 68, 320, 524, 525, 663, 665. • Vopravil: Slovník pseudonymů a zkratek v české a slovenské literatuře. SPN, Praha, 1975, str. 1243. Zpracoval: POlYEKRAN