Adolf Dymsza

Tento, ve své vlasti nesmírně populární, polský umělec se narodil 7. dubna 1900 jako Adolf Bagiński. Pocházel z poměrně zámožné varšavské rodiny a jeho rodiče, kteří předpokládali, že jednou převezme rodinný majetek, mu poskytli dobré vzdělání. Ovšem mladý Dodek (jak mu doma všichni říkali) se k ničemu takovému neměl - po ukončení prestižního varšavského gymnázia sice nastoupil na vysokou obchodní školu, tu už ale nedokončil a jako osmnáctiletý se vydal za svým snem, kterým bylo divadlo. V letech 1918 - 1920 sbíral zkušenosti na scénách v Grodnu a Mińsku, ale později se vrátil do Varšavy. Jako dobrovolník se přihlásil do armády a pomáhal při obraně města před útokem Rudé armády. Po demobilizaci byl zpočátku bez stálého angažmá a tak se živil jako učitel tance, postupně však pronikl na jeviště hned několika menších varšavských divadel. Velkou popularitu mu přineslo zejména účinkování v kabaretu "Qui Pro Quo" (1925-1931), kde vytvořil komické duo s E. Bodem, v té době už známým a oblíbeným umělcem. Počátky Dymszovy filmové kariéry nejsou příliš známé, jeho debutním filmem je údajně snímek "Przez ogień i krew" z roku 1924, ale pak se jeho kariéra začala rozvíjet rychlým tempem a o deset let později už jméno "Dymsza" znalo celé Polsko. Zajímavá je i historie jeho uměleckého pseudonymu - původně si herec vymyslel přezdívku "Scipio del Scampio", kterou napsal na papírek a poslal po sestře do tiskárny, kde vznikal plakát k jakési divadelní hře. Sestra ovšem lísteček cestou ztratila a vznešený pseudonym zapomněla. Na místě ale vytvořila bratrovi přezdívku novou... a očividně úspěšnou. A. Dymsza si zahrál v několika němých filmech, rozmach mu však přinesl až zvukový film, kde mohl naplno využít svého komického talentu. Mimo jiné si tak zahrál i po boku našeho "krále komiků" - Vlasty Buriana. Stalo se tak r. 1933 v komedii Dvanáct židlí (coby antikvář Kamil Klepka). V době 2. světové války A. Dymsza nerespektoval nařízení Polského svazu umělců, které svým členům zakazovalo spolupráci s nacisty a nadále vystupoval v divadlech a kabaretech (Komedia, Nowości, Niebieski Motyl, Jar), spadajících pod německou okupační správu. Po osvobození za to byl potrestán citelnou finanční pokutou a pětiletým zákazem práce ve Varšavě. Nějaký čas se jeho jméno nesmělo objevit ani na plakátech, takže ačkoliv mu režisér Leonard Buczkowski už r. 1948 svěřil roli A. Herba ve svém filmu "Skarb", byly za názvem Dymszovy postavy uvedeny pouze tři výmluvné hvězdičky. V té době žil Adolf Dymsza s rodinou (baletka Zofia Olechnowicz + 4 dcery) v Lodži, kde působil na scénách místních divadel Syrena a Teatr Powszechny. Roku 1951 mu vypršel zákaz pobytu ve Varšavě a tak se celá rodina opět stěhovala zpátky do hlavního města. Zde natočil ještě několik filmů a až do svého odchodu na penzi byl stálým členem Teatru Syrena. Ke konci života trpěl nedoslýchavostí a poslední roky strávil v Domově sociální péče v městečku Góra Kalwaria (cca 40 km od Varšavy), kde také 20.srpna roku 1975 zemřel. Dnes je, spolu se svojí manželkou, pohřben na vojenském hřbitově ve Varšavě.