Eva Tauchenová

Eva Tauchenová začala s herectvím studiem pražské konzervatoře, ale středoškolské vzdělání nedokončila a vrhla se do umělecké kariéry nejprve u Vesnického divadla a později na oblastních scénách v Karlových Varech, Pardubicích a po návratu do Prahy v Uměleckém souboru ministerstva vnitra. Od 6o. let byla Tauchenová ve svobodném povolání a jako host vystupovala na různorodých divadelních i jiných scénách. Tauchenová na jevišti začínala jako naivka než se postupně přehrála do rolí charakterních energických manželek a později matek, aby se ke konci kariéry dostala k figurám komických babiček či starých důchodkyň nebo i temperamentních nadmíru mluvných žen z obyčejného lidu., při kterých mohla naplno uplatnit svou korpulentní postavu a zvučný hlas.V závěru své profesní divadelní poutě našla Tauchenová role v pražských představeních Činoherního klubu a Divadla v Řeznické. Eva Tachenová ve světě filmu debutovala drobnou rolí měštky v životopisném dramatu o spisovatelce B. Němcové natočeným O. Vávrou pod názvem Horoucí srdce a na další pracovní nabídku před kamerou si musela počkat dlouhé čtvrtstoletí. Koncem 8o. let Tauchenovou, bezmála šedesátiletou herečku, pro film objevil V. Drha a obsadil ji nejprve do postavy matky hlavní hrdinky Jany v nedoceněném psychologickém dramatu o utajeném těhotenství realizovaným pod pojmenováním Citlivá místa a do postavy paní Magdy, vedoucí učňovského střediska kadeřnic v černé komedii Dotyky. Pak se již do filmografie E. Tauchenové vkládá Z. Troška a nabízí jí drobnou roli tetičky Anny v legendární komedii Slunce, seno a pár facek. Právě oba posledně jmenovaní tvůrci se postarali o to, aby ojedinělý talent E. Tauchenové byl objeven a ona tak ve svých posledních necelých dvaceti letech mohla své herectví plně a nesmazatelně zúročit. Tauchenová znovu a znovu přijímala nové nabídky a tak jsme ji mohli vidět jak Drhově v ponuré baladické filmové pohádce ve verších O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli, kde si zahrála druhou dvorní dámu; tak v jeho komedii Početí mého mladšího bratra, v níž byla tetou Růženou Suldovskou. Mladší ročníky si na Tauchenovou jistě vzpomenou také díky její figuře energicky razantní a hubaté babi, co si daleko víc rozumí se svými vnuky než s vlastními dětmi z hořké komedie B. Slámy Divoké včely nebo na její postavu telčské Boženy Němcové v povídkovém filmu Začátek světa. Konec umělecké kariéry E. Tauchenové se nese ve znamení kontroverzní filmové komediální trilogie podle obyčejných vtipů Z. Trošky Kameňák, v níž se ujala role tchyně Leo Kohna, původně určené pro tehdy již vážně nemocnou H. Růžičkovou. De facto až tato poslední filmová role z Tauchenové v hodině dvanácté učinila nesmírně populární a nesmrtelnou herečku známou a oblíbenou u všech věkových kategorií. Zatímco v prvním i v druhém díle Kameňáku je role neskutečně otravné, nesnášenlivé, rýpavé až semetrické tchyně spíše jen dějově okrajovou, v díle závěrečném, v němž iniciuje sázku a fotbalový zápas, se z ní stává role hlavní. I když se Tauchenová po filmu Kameňák 3 kvůli zdravotním problémům před kamerou objevovala už jen sporadicky je pro ni postava dotěrné tchyně bezesporu její životní úlohu, která ji naplno proslavila. Se světem kinematografie se E. Tauchenová rozloučila rolí Olinovy sousedky, paní Kovářové, v televizním seriálu V. Drhy Velmi křehké vztahy a své poslední postsynchrony stihla namluvit ještě necelý měsíc před svým náhlým a nečekaným skonem. Herečka Eva Tauchenová měla obrovský smysl pro humor a navzdory vleklému špatnému zdravotnímu stavu dokázala vždycky všechny rozesmát. Od déletrvajících problémů se srdcem Evě Tauchenové nepomohla ani náročná operace a ona jim nakonec ve věku 79 let podlehla. Kdy se tak stalo se ale neví, protože oficiálně potvrzené datum úmrtí Evy Tauchenové nebylo dosud zveřejněno. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy