Marie Rýdlová

Marie Rýdlová, rozená Lierová, pocházela ze slavné herecké rodiny Lierů, jejím otcem byl divadelní herec a později režisér Národního divadla Karel Lier (1845-1909), matka Antonie Bollardová-Lierová byla také herečkou. Herectví a divadelní režii se věnoval i jejich syn a Mariin starší bratr František Lier (1875-1911). Marie Lierová od dětství hrála divadlo, později prošla hereckou průpravou u Izy Brégrové, jako herečka začínala v divadelní společnosti svého staršího bratra Františka, v letech 1901-1911 pak měla angažmá ve Švandově divadle, následovaly štace u několika divadelních společností (1911-1919), až po vzniku republiky našla další angažmá na stálé scéně a v letech 1919-1922 působila v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Na dvě sezóny se vrátila do Prahy (Divadlo Komedie 1923-1924), pak ale znovu na dvacet let zakotvila v Ostravě (1924-1944). Po druhé světové válce byla herečkou Divadla na Vinohradech (1945-1951). Z tohoto jejího poválečného působení vynikla titulní role Babičky Boženy Němcové, postavy starých žen ostatně byly v té době její doménou. Jejím posledním působištěm byla Městská divadla pražská (1951-1953). Od konce 30. let mimo jiné soukromě vyučovala herectví, přičemž její renomé vynikajicí herečky bylo zárukou úspěchu jejích žáků (mezi ně patřila například Slávka Budínová). Film objevil Marii Rýdlovou až na prahu její šedesátky, kdy v Ostravě začala omezovat aktivní divadelní herectví. Její první filmovou postavou byla uklízečka ve Vávrově filmu ŠŤASTNOU CESTU (1943), Otakar Vávra ji ostatně do menších rolí obsadil i ve svých dalších filmech (NEZBEDNÝ BAKALÁŘ, 1946; NĚMÁ BARIKÁDA, 1948). Výraznější úlohu dostala jako lakotná rukavičnice Markéta ve filmu ROZINA SEBRANEC (1945; opět v režii Otakara Vávry). Posledním filmem Marie Rýdlové byla hudební komedie DIVOTVORNÝ KLOBOUK (1952), kde hrála menší roli manželky kováře. Marie Rýdlová získala v roce 1954 titul Zasloužilé umělkyně; zemřela v Praze 28. října 1971 ve věku nedožitých 87 let. Jejím manželem byl herec Antonín Rýdl (1885-1960).