Antonín Rýdl

Antonín Rýdl pocházel z rodiny hostinského v západočeských Chudenicích, narodil se ale v Merklíně. Od dětství hrál ochotnické divadlo, v roce 1904 nastoupil dráhu u různých divadelních společností (F. Šípek, J. Tuttr, V. Suk, R. Morávek). V roce 1914 získal angažmá v Městském divadle v Plzni, ale krátce nato musel narukovat na frontu a zúčastnil se první světové války. Po jejím skončení pak hrál v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1919-1922), následně krátce prošel Národním divadlem v Bratislavě (1922-1923) a pražským Divadlem Komedie (1923-1924), do roku 1937 pak vystřídal několik dalších pražských i oblastních scén. Dobu druhé světové války strávil jako invalidní důchodce, po osvobození pak našel své poslední angažmá v Realistickém divadle (1945-1957). Rýdl hrál na jevišti role různých rozměrů i žánrů, jeho herectví vycházelo především z klasického realistického pojetí. Zaujal například ve hrách O myších a lidech nebo Ruská otázka, na scéně Realistického divadla se uplatnil v představeních Strakonický dudák, Růže pro mne nebo Chtěl bych se vrátit. Filmografie Antonína Rýdla čítá pouhých šest titulů, navíc až z doby jeho vyššího věku, kdy hrál v Realistickém divadle. Debutoval drobnou roličkou ve filmu TŘI KAMARÁDI (1947), následně si zahrál epizodky v dalších snímcích různých žánrů, jedinou velkou roli otce titulní hrdinky dostal v dramatu DIVÁ BÁRA (1949). Před filmovou kamerou se objevil naposledy v dramatu BOMBA (1957). Poměrně četná byla také spolupráce Antonína Rýdla s rozhlasem. Antonín Rýdl zemřel v Praze 3. března 1960 ve věku 75 let. Jeho manželkou byla herečka Marie Rýdlová (1884-1971), která pocházela ze slavné herecké rodiny Lierů.