Vladimír Remek

Pamětníci si zajisté vzpomenou, jak 2. března 1978 vzrušila celé tehdejší Československo zpráva, že do vesmíru vzlétl náš spoluobčan, kapitán Vladimír Remek. Stal se tak 87. člověkem ve vesmíru a zároveň občanem třetího státu (po kosmonautech tehdejšího SSSR a astronautech USA), který se vydal do kosmu. Ing. Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích coby pravý Čechoslovák - maminka byla Češka, otec Slovák, generál vojenského letectva. Vladimír i jeho dvě sestry, Jitka a Dana,prožili dětství v Českých Budějovicích. Kvůli otcovu zaměstnání se rodina často stěhovala, a tak na střední školu chodil Vladimír zpočátku v Brně, ale maturitu (s vyznamenáním ) skládal až v dalším bydlišti - v Čáslavi (roku 1966). Později se vydal v otcových stopách a byl přijat do Vyššího leteckého učiliště v Košicích. Po jeho absolvování v roce 1970 nastoupil jako stíhací pilot k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. Roku 1972 zahájil studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě a na podzim 1976 úspěšně prošel výběrem kandidátů na kosmický let. V následujících dvou letech letech se ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Hvězdném městečku u Moskvy začal připravovat spolu s O.Pelčákem a ostatními kandidáty z Polska a NDR na výcvik ke kosmickému letu. Posléze byl nominován do funkce kosmonauta - výzkumníka v posádce kosmické lodi Sojuz 28, které velel sovětský kosmonaut plukovník Alexej Gubarev. Let historicky první mezinárodní posádky se pak uskutečnil od 2. do 10. března r. 1978 a jeho celková délka činila 190 hodin a 18 minut. Cílem dvoučlenné posádky bylo dosažení orbitálního komplexu Saljut 6 a spolupráce s jeho základní posádkou, kterou tvořili Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Po návratu na Zem obdržel Vladimír Remek sovětský titul Hrdina Sovětského svazu s Leninovým řádem, československý čestný titul Letec-kosmonaut ČSSR a titul Hrdina ČSSR s Řádem Klementa Gottwalda.Dále byl vyznamenán i medailí „Za službu vlasti“. V letech 1978 - 1985 Vladimír Remek působil jako vedoucí pracovník ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích a později (1985 - 1988) absolvoval ještě Vojenskou akademii Generálního štábu SSSR v Moskvě. Až do roku 1990 byl zaměstnán jako vojenský pilot a brzy se stal zástupcem velitele divize. Byl dlouholetým členem KSČ, v roce 1990 ale musel jako voják členství ve straně podle zákona ukončit. V letech 1990–1995 byl ředitelem Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. V červnu 1995 odešel do zálohy v hodnosti plukovníka. Poté se stal obchodním zástupcem ČZ Strakonice, a.s. v Ruské federaci a působil také generálním ředitelem společného podniku CZ-Turbo-GAZ v Nižném Novgorodu a v Moskvě. Nerad určitě vzpomíná na den 28. 10. 2001, kdy jen o vlásek unikl smrti, když vrtulníku, v němž doprovázel svého amerického kolegu, astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana, náhle nad jihočeskou obcí Okrouhlá vysadily oba motory. Následovalo tvrdé přistání, ale naštěstí se vše obešlo bez vážných zranění či dokonce obětí na životech. V letech 2002 - 2004 byl obchodním radou a vedoucím obchodně ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Moskvě. V červnu 2004 byl ve volbách zvolen poslancem do Evropského parlamentu jako nezávislý kandidát za KSČM a roku 2009 svůj mandát obhájil na dalších 5 let. V současnosti je členem Rozpočtového výboru. Vladimír Remek podruhé ženatý a má dvě dcery - starší Anna se (stejně jako její matka Hana Davidová) se věnuje herecké dráze a mladší Jana (z druhého Remkova manželství) je absolventkou Pedagogické fakulty UK. Vl. Remek se stal autorem knih "Pod námi planeta Země" (Naše vojsko, 1979) a "Splněné naděje" (Panorama, 1979). Do vesmíru by se podle svých slov ještě alespoň jednou rád podíval, samotnému se mu ale, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu, jeví toto přání jako značně nereálné. Čile však pendluje alespoň mezi svým bydlištěm v Praze a pracovními místy ve Bruselu a Štrasburku, kde má kanceláře. K 30. výročí letu do vesmíru obdržel náš první (a zatím také asi nadlouho jediný) kosmonaut vysoké vyznamenání od Svazu letců a jeho jméno nese i planetka č. 2552, objevená 24. září 1978 hvězdárnou na Kleti. Životním krédem Vladimíra Remka je : "Per aspera ad astra - Přes překážky ke hvězdám!" Krásné a pravdivé motto...