Guy Bedos

Všestranný francouzský umělec Guy Bedos stihnul za svou kariéru řadu profesí, proslul především jako autor a interpret politických satir, uplatnil se v muzikálu, hrál divadlo, pochopitelně jej diváci mohli vidět i ve filmu a televizi. Guy Bedos se narodil v Alžírsku, které tehdy bylo francouzskou kolonií, otec Alfred pracoval jako obchodní cestující, po matce měl španělské předky. Rodiče se brzy rozvedli, matka se znovu vdala, ovšem s nevlastním otcem neměl Guy dobré vztahy. Do Francie se s rodiči a nevlastními sourozenci přestěhoval v roce 1949, jeho strýc Jacques Bedos mu zprostředkoval první zaměstnání v pařížské rozhlasové stanici ORTF. Později začal Guy Bedos studovat herectví, a i když k divadlu směřoval, v první polovině padesátých let ještě vystřídal několik dalších profesí. Talent pro psaní v něm při náhodném setkání objevil slavný Jacques Prévert, načež Guy Bedos začal pracovat na svých prvních skečích. Před filmovou kamerou stál poprvé v rámci Allégretova filmu BUDOUCÍ HVĚZDY (Futures vedettes, 1955), větší příležitost dostal až v režijním debutu Michela Devilla (DNES VEČER NEBO NIKDY – Ce soir ou jamais, 1961), který byl podobně jako první film zasazený do prostředí mladých začínajících herců. Mezitím hrál v několika dalších filmech, první zkušenosti získal i v televizi, příležitostně hrál také v divadle. K filmu HOŘKÉ PILULKY (Dragées au poivre, 1963) napsal i scénář a po boku J. P. Belmonda zde hrál také jednu z hlavních rolí mladého Gérarda, který se rozhodne stát hercem. Své scenáristické schopnosti pak uplatnil i jako autor dialogů k filmu DOBRÁ PŘÍLEŽITOST (La bonne occase, 1965). Bedosovou první manželkou byla herečka Karen Blanguernon (1935-1996), s níž se oženil v polovině padesátých let, jejich dcera Leslie Bedos (*1957) je dnes známá jako novinářka a rozhlasová moderátorka. Již zmíněný film HOŘKÉ PILULKY měl pro Bedose význam v podobě setkání s půvabnou herečkou Sophií Daumier (1934-2004), která se v roce 1965 stala jeho druhou manželkou. Právě tehdy se Guy Bedos vyprofiloval jako úspěšný autor politických kabaretů a zábavných estrád a během následujících deseti let (1965-1975) absolvoval s manželkou Sophií řadu zájezdových představení. Spolupráce se Sophií Daumier skončila v roce 1975, následoval i rozchod v soukromém životě a v roce 1977 se rozvedli. Těsně před rozvodem se jim narodila Melanie Bedos (*1977). Guy Bedos se tehdy po delší přestávce připomněl filmovým divákům rolí homosexuála Simona, jednoho z přátel hlavního hrdiny (Jean Rochefort) v komediích ZÁLETNÍK (Un éléphant ça trompe énormément, 1976) a ZÁLETNÍK 2 (Nous irons tous au paradis, 1977). S Jeanem Rochefortem se ostatně později setkal ještě v komedii SILVESTR U BOBA (Réveillon chez Bob, 1984). Z Bedosovy práce pro divadlo se sluší připomenout titulní roli v Brechtově hře Zadržitelný vzestup Artura Uie (Théâtre National de Chaillot, 1993). V devadesátých letech se začal prosazovat jako spisovatel, do roku 2014 vydal celkem čtrnáct knih převážně memoárového charakteru. Díky svému letitému angažmá v žánru politické satiry se v posledních letech také často vyjadřuje k veřejným záležitostem, hlavně v předvolebních kampaních. Jako filmový herec se výrazněji připomněl velkou rolí po boku velkých hvězd (Pierre Richard, Geraldine Chaplin, Jane Fonda) v mezinárodně úspěšné komedii CO KDYBYCHOM ŽILI SPOLEČNĚ? (Et si on vivait tous ensemble?, 2011). Co se týče soukromí, dodejme, že od roku 1978 je Guy Bedos potřetí ženatý s Joëlle Bercot, s níž má syna Nicolase (*1980) a dceru Victorii (*1983). Obě děti se dnes pohybují taktéž ve světě filmu a divadla. Bedosova první a druhá manželka již nežijí, první spáchala sebevraždu, druhá zemřela na následky dlouholeté vážné nemoci.