Michail Cechanovskij

Začínat s animací bylo zvláště obtížné tam, kde vám nikdo nemá možnost poradit a nemáte to s kým zkonzultovat. To byl případ výtvarníka a budoucího režiséra Michaila Cechanovského. Když v roce 1928 uzavřel smlouvu s tehdejším studiem Sovkino na film Počta, měl zkušenosti jako karikaturista-výtvarník, protože tuto báseň sovětského spisovatele a básníka Samuil Maršak sám ilustroval. Příběh si přímo svou dynamikou říkal o filmové zobrazení. Po zhlédnutí filmů od Vladislav Starevič se Michail Cechanovskij rozhodl, že natočí film, ve kterém bude zobrazena cesta listovní zásilky od zasílatele až k adresátovi. Jako jiní, tak i Cechanovskij musel započít od nuly. Film později vznikl v malém kolektivu - Michail Cechanovski, jeho paní Vera Cechanovskaja, animátor I. Družinin a kameraman K. Kirillov. O rok později se film dostal do kin. Jeho dynamika - vlaky jezdily, lodě se plavily i letadla létala a na konci byl leningradský pošťák doručující dopis z daleké ciziny. V roce 1930 byl film ozvučen a z plátna zazněla hudba Vladimira Deševova a verše S. Maršaka, které přednášel spisovatel a básník Daniil Charms. Šlo tedy o první sovětský ozvučený animovaný film. Vznikla dokonce ručně kolorovaná verze tohoto filmu. O tři roky později přišel Cechanovskij s nápadem na film-operu, kde hudební a obrazová složka budou rovnocenné. Hudbu k filmu měl vytvořit Dmitrij Šostakovič. Základní ideou celovečerního animovaného filmu podle veršované pohádky Alexandr Puškin Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi měl být satirický obraz ze života zaostalého Ruska, ale z filmu se zachoval pouze šestiminutový fragment „Bazar“. Zbytek film shořel v roce 1941 při požáru tehdejšího filmového archívu Lenfilmu v Leningradě. Cechanovskij v roce 1940 natočil film Skazka o glupom myšonke a za války filmy Jolka (1942) a Tělefon (1944). Po válce působil jako režisér Sojuzmultfilmu a tehdy se prosadila v jeho tvorbě orientace na tradiční ruské pohádky - Pohádka o rybáři a rybce - podle motivů z pohádky Sergeje Puškina. V roce 1952 natočil film Kaštanka a později i řadu dalších ve dvojici se svou manželkou Věrou. K jeho životnímu příběhu patřilo i studium v Paříži (1908-1910), studium práv v Petrohradě (1911-14), které však nedokončil, práce karikaturisty i instruktora-grafika na leningradské polytechnice, služba v armádě (1918-23) nebo v administrativě. Michail Cechanovskij byl ceněn za svoji silnou vůli i za snahu jít svou vlastní cestou.