Marie Červinková-Riegrová

Rodina českého vlastence a politika Františka Ladislava Riegra se 9. srpna roku 1854 rozrostla o dalšího člena, děvčátko pojmenované Marie. Po prvních dětských krůčcích a nabytí obratnosti v užívání mateřského jazyka Marie Riegrová díky soukromým učitelům získávala všestranné základy vzdělání. V letech 1867 až 1868 navštěvovala dívčí školu. Od svých deseti let si pečlivě psala do deníku denní záznamy počínaje rokem 1865. Zaznamenávala si své osobní zážitky i události veřejného života, především rozhovory s osobnostmi, které byly hosty u Riegrů, např. k nim patřil ruský hudební skladatel Petr Iljič Čajkovskij v roce 1888. Ještě jako dítě navštívila Francii, ke se za pobytu v Nizze naučila francouzsky a velmi brzy zvládnula psanou i mluvenou ruštinu, němčinu i angličtinu. Hudebně se vzdělávala u Petra Maydla, později u Josefa Leopolda Zvonaře a Jana Nepomuka Maýra. Ve svých deníkových záznamech zachytila i okamžik seznámení s Václavem Červinkem, správcem otcova statku v Malči u Chotěboře, který Marii zaujal tím, že se i v postavení správce zabýval literární a hudební tvorbou. V roce 1874 se za Červinku provdala. Chvíle, kdy se sama pouštěla do psaní a obtíže zrodu literárního díla, prožívala často v Malči. Za pobytu v Praze se nejraději zdržovala v otcově pracovně. Mimo Čechy se zdržovala VE Vídni, navštívila opakovaně Francii, Itálii a Německo. O svých cestách si vedla pečlivé záznamy. Mimo literární tvorbu se věnovala charitativním činnostem. V roce 1881 se odhodlala část své ranné tvorby zveřejnit časopisecky. Přispívala do periodik Osvěta, Květy, Lumíru aj. Již v roce 1877 dokončila básnickou sbírku Slovanské zpěvy, které zhudebnil její manžel. Vedle prozaických prací napsala životopisnou studii o Bernhardu Bolzanovi /1891/ a podílela se edičně na vydání Riegrových sebraných projevů. Nejrozsáhlejší části jejího díla představují operní libreta, které psal zprvu záměrně pro svého manžela, který je zhudebnil, např. libreto pro operu Dal si hádat /1880/, která byla soukromě provedena, ale Národní divadlo ji nepřijalo ani jako součást slavnostního představení k Riegrově poctě v roce 1888. Další libreto určené pro Červinku napsala Marie Červinková-Riegrová již v roce 1875 pod názvem Zmařená svatba podle vzoru z francouzského vaudevillu a Sabinovy Prodané nevěsty. Vědoma si jisté potřeby národních i lidových písní a hudebních motivů v české operetní tvorbě, napsala Marie Červinková-Riegrová libreto Dimitrij samozvanec. Vycházela z textu hry Ferdinanda Mikovce Dimitr Ivanovič, která byla uvedena v premiéře již v roce 1855, ale její úprava byla zcela originální. Libreto bylo později nabídnuto Antonínu Dvořákovi, který souhlasil z jeho zhudebněním. Postupně s autorkou libreta Dvořák spolupracoval při realizaci svých návrhů a připomínek k některým dílčím scénám. Ještě před dokončením prací na opeře Dimitrij /1882/, Dvořák Červinkové-Riegrové navrhl, aby napsala libreto ke komické opeře. Ještě v roce 1881 vznikla první verze pod názvem Přivítání, která po přepracování dostala název Příchod vrchnosti, který byl změněn na dnes známý titul Jakobín /1889/. V roce 1888 přeložila z ruštiny na přání skladatel Čajkovského, a výzvu ředitele Národního divadla v Praze Františka Adolfa Šuberta, operu Eugenij Oněgin. Její premiérové uvedení na scéně Národního divadla, s překladem původního textu z ruštiny do češtiny, provedl osobně autor Peter Ilič Čajkovski. Marie Červínková-Riegrová zemřela náhle na mozkovou embolii 19. ledna roku 1895, ve věku nedožitých 41 let. Erkul