Ladislav Hemmer

Herec Ladislav Hemmer by nepochybně patřil k dávno opomíjeným osobnostem z historie českého filmu, ale díky osudovému spojení s Divadlem Vlasty Buriana získal nesmrtelnou slávu několika vedlejšími rolemi v legendárních veselohrách. Pocházel z Prahy a již jako dítě měl blízko k jevišti, protože často navštěvoval svou matku, která pracovala jako uvaděčka v Pištěkově divadle. Po prvních zkušenostech v ochotnickém divadle nastoupil v sedmnácti letech jako elév do Národního divadla, kde strávil dva roky (1923-1925). Později byl hercem Zöllnerovy divadelní společnosti, která měla bohatou tradici, prošel také jevištěm Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a pražskou scénou Rokoko. Spolupráci s filmem navázal krátce po příchodu zvuku a jeho debutem byla nevelká postava přísedícího u soudu v dramatu AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA (1931). Hemmerův elegantní zjev s noblesním projevem jej předurčoval k rolím intelektuálních milovníků, v jeho filmografii najdeme i několik postav důstojníků, nikdy ale nepřekročil rámec vedlejších rolí. Z dodnes reprízovaných titulů můžeme připomenout Hemmerovu účast například na Burianových filmech POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI (1933) nebo HRDINA JEDNÉ NOCI (1935), objevil se také v několika dosud uváděných komediích i sentimentálních melodramat (KANTOR IDEÁL, 1932; SEXTÁNKA, 1936; LÍZIN LET DO NEBE, 1937). Důležitým mezníkem Hemmerovy herecké dráhy byl rok 1937, kdy byl angažován v Divadle Vlasty Buriana. Po dobu následujících pěti sezón patřil k předním oporám tamního hereckého souboru a příslušnost k mimořádně úspěšnému Burianovu divadlu katapultovala Hemmera mezi populární osobnosti. Vedle divadla spolupracoval nadále i s filmem a těsně před válkou hrál v několika filmech ročně, z umělecky hodnotnějších snímků se sluší připomenout komediálně laděný snímek PANÍ MORÁLKA KRÁČÍ MĚSTEM (1939) nebo drama Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941). Z členství v Burianově divadelním souboru pak vyplynula i logická účast v nesmrtelných filmech krále komiků. Jednu z hlavních rolí, advokáta Fauknera, si Hemmer zahrál v komedii DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ (1938), větší příležitosti dostal také ve filmech U POKLADNY STÁL (1939) nebo ULICE ZPÍVÁ (1939), po Burianově boku se naposledy objevil v úloze ředitele divadla ve filmu PROVDÁM SVOU ŽENU (1941). Poslední Hemmerovou prací pro film byla role důlního v dramatu MĚSTEČKO NA DLANI (1942). Důvody náhlého zmizení Ladislava Hemmera z divadla i filmu nejsou dodnes uspokojivě objasněny a všechny verze se odehrávají jen v rovině spekulací. Jisté je, že v roce 1942 opustil Burianovo divadlo a skončila i jeho práce pro film. Z jeho soukromí víme tolik, že obýval luxusní vilu v Mnichovicích u Prahy (o tu později ale přišel díky podvodu). Ladislav Hemmer zemřel v Praze 9. dubna 1949 ve věku 44 let.