Sal Mineo

Americký herec Sal Mineo se původně jmenoval křestním jménem Salvatore. Narodil se v rodině sicilských přistěhovalců 10. ledna 1939. Jeho otec pracoval jako výrobce rakví. Jako malý chlapec byl Salvatore velmi těžko zvládnutelná povaha. Vyrůstal v drsném prostředí Bronxu a musel brzy tvrdými lokty si vybojovat mezi vrstevníky své místo. OBJEVENÍ HERECKÉHO TALENTU Ze školy byl vyloučen kvůli špatné přizpůsobivosti kolektivu již v osmi letech, poté docházel do škol pro děti se stejným problémem. Aby jeho nadměrná aktivita byla nějak cíleně využita, byl v deseti letech přihlášen do taneční třídy a navštěvoval dramatický kroužek. Nakonec ho tato oblast začala bavit a u zprvu problémového chlapce se rozvíjel velmi slibný herecký talent. PRVNÍ HERECKÉ ZKUŠENOSTI Mladičkého Salvatora uviděl v jedné školní hře talentový agent. Mladík ho zaujal a byl následně obsazen do inscenace hry Tennesseho Williamse TETOVANÁ RŮŽE, kde účinkovali Ellie Wallach a Maureen Stapleton. V roce 1952 debutoval Sal na Broadwayi, ztvárnil roli prince ve hře KRÁL A JÁ. V reprízách této hry účinkoval plné dva roky po boku Yula Brynnera. FILMOVÁ PRÁCE Po broadwayském úspěchu byl již jen krůček k filmové kariéře. V Hollywoodu se v roce 1955 Sal Mineo objevuje ve filmu ŠEST MOSTŮ s Tonym Curtisem. Ale nejslavnější role přišly ve dvou filmech s idolem generace 50. let – Jamesem Deanem, jemuž Sal Mineo sekundoval ve filmemch GIGANT a REBEL BEZ PŘÍČINY. Za druhý jmenovaný film byl Sal nominován na Oscara. Kromě toho přišel také úspěch v televizi, kdy byl nominován na cenu Emmy Award za výkon v televizní inscenaci DINO. Na konci 50. let byl mladý herec skutečně na výsluní. Jeho fanynky mu doslova ležely u nohou a zahrnovaly jej obdivnými dopisy. Avšak v polovině 60. let toto šílenství náhle skončilo. Přitom Salu Mineovi bylo tehdy kolem 25ti let! Byl samozřejmě mladý, ale protože se objevoval před kamerou od svých 16ti let, jeho éra jakoby uvadala. Pro Sala to byl ohromný šok. Mladý muž si velmi rychle zvykl na velké příjmy, nakupoval drahé vozy, žil luxusním způsobem života. Miloval však také hazard a dokázal hodně peněz vyhrát i prohrát. Rozhodl se prorazit vlastní tvorbou. Napsal hru BOHATSTVÍ A LIDSKÉ OČI, která pojednávala o homosexuálech. Ač měla poměrně provokativní podtext, přesto zaznamenala obrovský úspěch a to dokonce i na Broadwayi. Sal Mineo se domníval, že po velkém divadelním úspěchu bude opět osloven filmovými tvůrci, ale jakoby se na něho zcela zapomnělo...Provedl tedy poslední pokus a rozhodl se stát sám režisérem. V Maroku plánoval natočit film ŠPATNÍ LIDÉ, ale marocká vláda Mineovi jeho plány zakázala. Pro konzervativní muslimskou zemi bylo nepřípustné, aby tam byl natáčen film pojednávající o prostituci a překupnictví drog. SMUTNÝ KONEC Psal se rok 1976. Teprve sedmatřicetiletý Sal Mineo se vracel ze zkoušky nové hry, jíž režíroval. Název této hry zněl P. S.: VAŠE KOČKA JE MRTVÁ...jak smutná předzvěst vlastního tragického osudu. Osudné noci 12. února 1976 zaparkoval Sal Mineo svůj vůz v Hollywoodu za obytným blokem, vystoupil a vydal se k pusté aleji. Netušil, že se odpočítávají poslední minuty jeho života. Kdosi jej pozoroval... Obyvatele okolních domů náhle zburcovalo volání o pomoc. Sala Minea našli krvácejícího, zasaženého bodnou ranou do prsou. Již mu nebylo pomoci. Podle svědků odtud prchal muž se světlými vlasy. Kdo chtěl zabít herce a režiséra, který i přes své problémové dětství nebyl konfliktní člověk a neměl nepřátele? Policie prošetřovala několik hypotéz, ale hned od začátku upřednostňovala teorii, že smrt Sala Minea může souviset s jeho snahami o prosazení vězeňské reformy. Někteří bývalí vězni patřili i mezi Mineovy přátele... Později se prověřovaly také teorie související s osobním Mineovým životem, padaly pojmy homosexualita, drogy. Avšak vrah stále unikal. Teprve dva roky po jeho smrti se bludný kruh uzavírá. Police obviňuje mladého vězně, jedenadvacetiletého Lionela Williamse. Z vraždy Sala Minea byl obžalován 5. ledna 1978. Nejsmutnějším faktem na tom všem je, že hollywoodského tvůrce zabil jeden z těch, jimž chtěl snahami o reformu vězeňského systému pomoci. Zpracováno s využitím této publikace: ANDREWS, Mike: Oběti Hollywoodu, vydalo Nakladatelství Svoboda, Praha, r. 1994, 1. vydání