Reinhard Heydrich

Reinhard (též Reinhardt) Tristan Eugen Heydrich. Důkaz přísloví: „Co tě nezabije, to tě posílí." Narozen ve stejný den, jako prezident Masaryk. Vždy, když padl na dno, vyhrabal se a vystoupal výš. Osudným se mu stal pracovní úraz v Praze. Heydrichův děda byl učitelem drážďanské Královské konzervatoře. Jedním ze studentů byl Heydrichův otec Bruno a zde se Heydrichovi rodiče seznámili. Kromě Reinharda měli dceru Marii a syna Heinze (viz Střípky, zajímavosti). Heydrichova matka Elisabeth Krantzová byla katolička a po sňatku odmítla konvertovat k protestantům. Heydrichovo dětství se neslo v duchu vynikajícího hudebního vzdělání a katolické výchovy. Později, když studoval kadetku, vyzkoušel si na tanečních během pauzy pět nástrojů. Spolužáci se jej ptali, zdali skutečně hraje na pět nástrojů. Heydrich to popřel. Ve skutečnosti hrál asi na sedmnáct nástrojů. Roku 1899 založil Heydrichův otec v Halle an der Saale hudebku, která získala roku 1901 status konzervatoře. Roku 1904 měla jedenáct učitelů a Heydrichovi si mohli dovolit dvě služky. Roku 1916 uveřejnil Hugo Riemanns ve svém Hudebním lexikonu poznámku, že Bruno "...Heydrich se vlastně jmenuje Süß..." ("...Heydrich eigentlich Süß heiße..."). Má to několik významů. Süß je mládě, ale i rozšířené židovské příjmení. Němci takto nazývali i židovské homosexuály, viz britský film BENT, z roku 1997. Heydrichův otec podal žalobu za Verleumdung podle § 187 StGB ( Strafgesetzbuch, něco jako český Trestní zákoník) a soud vyhrál. Po této události se Heydrichova rodina začala vůči židům silně vymezovat. Mladý Heydrich začal na otcovo přání studovat reformní gymnázium (to znamená žádné náboženství). Velmi dobře si rozuměl s chemií. Svými spolužáky byl šikanován. Začala se u něj formovat osobnost, která se z důvodu vlastní zranitelnosti vyhýbala otevřené konfrontaci, ale také kolektivním sportům a otevřené soutěži. Tento charakteristický rys je vlastní lidem, kteří ovlivňují chod dějin zpovzdálí, jako šedé eminence. V hudbě zvítězila jeho slabost pro smyčce, kterým se chtěl věnovat profesionálně. Jenže přišel konec války a pád císařství, což Heydrichova rodina brala jako konec světa. Heydrichova třída studia ukončila a vstoupila do Freikorpsu. Heydrich nastoupil do jednotky generála Georga Maerckera jako frontová spojka. Byl to jeho Rubikon, odkud již nebylo návratu. Oblékl uniformu a v ní i zemřel. Bylo to ale také jedno z jeho plus, které měl později u Hitlera. Oba spojaři byli totiž vděčným cílem odstřelovačů. 30. března 1922 začal studovat námořní kadetku. Roku 1926 byl jmenován do hodnosti poručíka námořnictva a přidělen ke zpravodajské službě. Roku 1928 se v souvislosti s jeho povýšením na nadporučíka objevuje v jeho posudku zmínka o podivínství, včetně výtek na volnomyšlenkářství. Heydrich je zde označen za člověka, který nemá žádné politické názory. Roku 1923 se na křižníku Berlin spřátelil s Wilhelmem Canarisem a oba se intenzivně věnovali sportu. Heydrich v té době slušně šermoval, plaval a jezdil na koni. V prosinci 1930 potkal 19letou Linu Mathildu von Ostenovou. Během dvou týdnů se s ní zasnoubil. Ostenové byli založením silně pravicová rodina. Jeho budoucí švagr Hans von Osten byl od roku 1928 členem SA. Pro nacisty pracovala i Lina Mathilda. Dělala drobnou administrativu a účetnictví. Heydrich udržoval v tu dobu ještě jeden vztah. Dodnes se neví, kdo byla tato druhá dívka. Její otec si stěžoval admirálu Erichu Raederovi. Víme jen, že patřil mezi vysoce postavené rejdaře a Raeder ustanovil Čestný soud. Předsedal mu admirál Gustav Hansen, Heydrichův instruktor Gustav Kleikamp a Hubertus von Wangenheim. Heydrichovi přitížila arogance a překrucování faktů. Soud z těchto důvodů nerozhodl a vrátil celou záležitost Raederovi. Raeder nakonec rozhodl, že Heydrich není služby v námořnictvu hoden a jeho poměr byl 30. dubna 1931 ukončen. Pro Heydricha znamenalo toto rozhodnutí katastrofu. Jeho cena padla a byl ohrožen i jeho sňatek. Lina Mathilda, která později Spojencům řekne: „Co po mně chcete? Deset let jsem byla provdána za Heydricha, z toho sedm let nebyl doma.", se za něj postavila. Byla to právě ona, kdo zajistil ručitele a zorganizoval jeho vstup do strany (poválečné svědectví Wilhelma Höttla). Heydrich se 1. června 1931 stal členem NSDAP a obdržel průkaz s číslem 544 916. O měsíc později vstoupil do SS. Jeho vstup do strany nebyl motivován ani tak ideologicky, jako spíše snahou zařadit se do normálního života. Později mu zajistil obsazení klíčových pozic. Na počátku třicátých budoval Heinrich Himmler SS. Abyste si urval svůj díl moci, potřebujete informace - zpravodajskou službu, která vám pomůže s převratem a s úklidem politických oponentů. Heydrich pracoval v tu dobu v mnichovském oddělení SA a přes svého šéfa Karla von Ebersteina byl v srpnu 1931 Himmlerovi představen. Získal si ho v sedmi minutách. Třinácti větami Himmlerovi nastínil, jak budovat zpravodajskou službu. Zrodila se Sicherheitsdienst (SD) a pevné spojenectví mezi Heydrichem a Himmlerem. Jedna z Heydrichových vět zněla: „Splním každý váš rozkaz, ale nesmíme být nikdy přátelé.” 26. prosince 1931 se v Großenbrode konala vytoužená svatba. Heydrich stoupal v hierarchii SS výš a výš. 30. ledna 1933 byl Hitler jmenován říšským kancléřem. Pro SS a SA to znamenalo legální podíl na moci a první hádky, kdo byl u stolu dřív. Heydrich se v Mnichově zúčastnil mimořádně citlivé porady. Byli definováni nepřátelé Říše, jako např. židé, církev, zednáři, cikáni, ale také opozice z vlastních řad. Zdánlivě klidné vody narušovalo vedení SA v čele s Ernstem Röhmem. Röhm dokonce na jedné z demonstrací volal po druhé revoluci a šel na kobereček k Hitlerovi. Oba muži si tykali a Hitler zkoušel zpočátku politiku cukru. Ostatně i Goebbels, původně velký Hitlerův kritik, si později kostku cukru vzal a stal se ministrem. Hitler SA přestával věřit. SA o jeho vůdcovství začala veřejně pochybovat a navíc - měla přes dva milióny lidí schopných nést zbraň. Politické napětí mezi SA a Hitlerovou NSDAP vyvrcholilo na konci června 1934 událostí známou jako Noc dlouhých nožů. Německá opozice, včetně vedení SA, byla zčásti pozatýkána, zčásti vyvražděna. Zastřelen byl i Kurt von Schleicher, Hitlerův předchůdce ve funkci říšského kancléře. S vražděním neměla komanda SS velké problémy. Tito lidé bojovali v 1. světové válce. Komicky působí instruktáž, kterou před zahájením akce obdrželi. V Německu platil (a platí) zákon o zbraních, který délkou definoval a zakazoval dlouhý nůž. Na tuto skutečnost byla komanda upozorněna. Když zabíjet, tak podle litery zákona! 30. června 1934 byl Heydrich povýšen na SS-Gruppenführera. Německá politická scéna se stabilizovala a do počátku srpna 1939 panoval relativní klid. Následovala předehra k přepadení Polska. 31. srpna obsadilo německé komando v polských uniformách gliwický vysílač (tehdy byl německý) a odvysílala protiněmeckou výzvu. Následující den začala v Evropě 2. světová válka. 27. září 1939 vzniká sloučením SiPo a SD nová organizace - RSHA. Šéfem se stává Heydrich. Paradoxně tak obsadil i prezidentské křeslo IKPK (Internationale Kriminalpolizeiliche Kommission). Původně byli roku 1937 zvoleni do předsednictva Rakušané. Po anšlusu Rakouska byla prezidentská pravomoc přenesena do Berlína a integrována do RSHA. Češi jsou jediní na světě, kterým se podařil atentát na ředitele Interpolu. V době, kdy Němci zaútočili na Sovětský svaz, byl Heydrich rezervistou Luftwaffe. Začlenění a výcvik absolvoval během polského tažení, zprvu jako Bordschütze. Česky zřejmě palubní střelec, jenže tito lidé také hasili požáry, obsluhovali vrhače signálních světlic a prováděli nejnutnější zásahy, s cílem vrátit se domů. Přes výslovný Himmlerův zákaz se nechal v létě 1941 aktivovat a létal v sestavě Bojové eskadry 55, která byla dislokována v moldavské Balti (rusky Belza). V této eskadře bojovali Horst Rudat (1920–1982) a Heinz-Bernhard Zorn (1912–1993). Dva kamarádi, z kterých se po válce stali generálové. Jeden v západním Německu, druhý ve východním. Heydrich si oblíbil Messerschmitt Bf 109E-7. 22. července 1941 byl poblíž ukrajinského Jampilu zasažen protiletadlovou palbou a nouzově přistál v ruském týlu. Nyní šlo o to, je-li Heydrich mrtvý, nebo padl do rukou NKVD. Za pomoci ostatních pilotů se podařilo lokalizovat místo Heydrichova přistání a byla vyslána záchranná skupina, včetně leteckého průzkumu. Po několika hodinách přišla do štábu zpráva, že Heydrich byl zachráněn. Poté měl velmi nepříjemnou rozmluvu s Himmlerem, jejíž obsah neznáme. Himmler musel být příšerně rozčilen a nechal si předložit personální složky vedení RSHA. Pravděpodobně hledal za Heydricha náhradu. Na Heydrichově pohřbu deset měsíců poté, ale prohlásil: „...loučím se s věrným přítelem, který měl přede mnou na naší společné, jedenáctileté cestě, jen jedno jediné tajemství...". Roku 1937 vyslal Heydrich svého podřízeného Adolfa Eichmanna do Palestiny, který s Brity zahájil jednání o vystěhování židů z Říše do Palestiny. Britové tuto možnost odmítli a Eichmana, který měl diplomatické krytí, vykázali. Roku 1938 Eichman založil ve Vídni Centrální úřad pro židovskou emigraci. V rané fázi umožňoval židům výměnou za majetek emigraci a stal se vzorem pro pozdější pražskou pobočku. A bylo hůř. S napadením Polska vypukla 2. světová válka a emigrační toky se zastavily. Heydrich vydal rozkaz k zakládání ghett, která se stala sběrnou stanicí pro vyhlazovací koncentráky. Němci v Polsku nastartovali genocidu a v Rusku ji zdokonalili. 30. června 1941, osm dní po zahájení plánu Barbarossa, vykonal Heydrich inspekční cestu s cílem zefektivnit práci Zvláštních komand B (Einsatzgruppe B). Po návratu vytkl Arthuru Nebemu (nejvýše popravený generál SS, pravděpodobně 3. března 1945 v Berlíně-Plötzensee), že během své inspekce viděl jen pár exekucí a vydal rozkaz „k intenzívnějšímu řešení problému". Na východní frontě nastalo masové vyvražďování, nemající v novodobé historii obdoby. V tuto dobu řešili Němci závažný problém, týkají se českých zemí. V Protektorátě docházelo k sabotážím a zpomalování výroby. Říšský protektor von Neurath byl odvolán a na jeho místo povolán Heydrich. Původně se na tuto funkci tlačil Frank, ale nějak mu to nešlo. Bližší informace naleznete na csfd v biografii O. E. Hasse. Heydrich dorazil do Prahy 27. září 1941. Za své sídlo si zvolil zámek Panenské Břežany, konfiskát po cukrářském magnátovi Ferdinandu Bloch-Bauerovi. 2. října pronesl nástupní řeč, ve které nastínil metodu cukru a biče. Dělníkům byly navyšovány příděly a zelenou dostala kultura. Nejdůležitější byl film a Barrandovu nastaly zlaté časy. Na druhou stranu byla zavedena tvrdá opatření proti českému odboji. Do konce listopadu 1941 bylo uvězněno 6 000 lidí, popraveno 404. Asi 108 000 lidí se muselo pravidelně hlásit a zhruba 58 000 dalších bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Mezi popravenými byli i čelní představitelé předmnichovského Československa. Tady je počátek Heydrichova konce. Na něm má svůj podíl i německý tisk, který informoval o světlých zítřcích v Protektorátě, kdežto o odboji mlčel. Odboj jako by nebyl. Proto vyžadovala česká vláda v Londýně vyšší aktivitu domácího odboje. Ve Skotsku se začal formovat výsadek Anthropoid. Líčení dalších okolností vynechám. Daleko lépe mne nahradí [film=3319]Atentát (1964)[/film] Jiřího Sequense a [film=44583]Operace Silver A (2007) [/film] Jiřího Stracha. Heydrich zemřel pravděpodobně na sepsi - otravu krve, kdy kulka s sebou strhla koňské žíně, používané k polstrování autosedaček. Píši pravděpodobně, protože k tomu, abyste určili příčinu úmrtí, musíte prohlédnout celý organismus, ne jeho nemocnou část. K tomu slouží pitva. Pitevní zpráva neexistuje a ani nevíme, zdali byla provedena. Čeští lékaři z rentgenu vyčetli roztříštění žebra, poškození bránice a ve slezině úlomky něčeho, co tam nemělo co dělat. Jedná se o vážný stav, vyžadující operaci. Himmler vyslal 27. května do Prahy chirurga SS Karla Gebhardta. (Himmler a Gebhardt byli přátelé z dětství, Gebhardt to dotáhl na generála SS a 2. června 1948 byl popraven.) Jenže Gebhardtovo letadlo mělo zpoždění a z původně plánované operace se stala nouzová. Ujal se jí německý lékař Josef Hohlbaum. Jako asistenta si vybral Waltera Dicka (zemřel v září 1990 v rakouském Sankt Kanzian, od něj máme nejvíce informací z německé strany). Operační tým pracoval pod obrovským tlakem. Prostřednictvím Morella (osobní Hitlerův lékař) do toho zasahoval Hitler a další pomoc tomuto týmu vnucovali nejvyšší funkcionáři Říše. Dick po válce poznamenal, že druhá operace by se konala na stadiónu, protože laická veřejnost má utkvělou představu, že jeden skalpel drží 32 chirurgů. Po operaci se Heydrichův stav zlepšil. Klesla teplota, došlo k návratu vitálních funkcí. Tzn. Heydrich žertoval, měl hlad, spal hlubokým spánkem, včetně poluce. Srdeční tep a tlak se vrátil do normálu. Vymizel poúrazový stresový syndrom. O několik dní později došlo k obratu, Heydrich upadl do kómatu a 4. června ráno ve 4:30 zemřel. V roce 2012 byla publikována lékařská studie, podle které pravděpodobně podlehl infekci, způsobené některým bakteriálním kmenem ze skupiny Clostridií. Lidově řečeno, za Heydrichovu smrt může špatně umytá kobyla. Následovala smuteční tryzna, kdy Heydrichovy ostatky byly vystaveny dva dny na Hradčanech. Poté byly převezeny vlakem do Berlína, kde se konal pohřební obřad. Viz https://www.youtube.com/watch?v=bgaQBV5aLjg. Z Liny Mathildy Heydrichové se stala mediálně známá německá vdova. V tu dobu byla těhotná (23. července se jako pohrobek Heydrichovi narodila dcera Marta). Ona sama netušila, že smuteční šaty si oblékne ještě jednou. 24. října 1943 v Panenských Břežanech přejede jejího syna Klause nákladní auto. Pohřební obřad byl zakončen na berlínském Hřbitově invalidů. Jednalo se o pohřebiště nacistických prominentů. Spojenci zde roku 1946 odstranili všechny náhrobky a zničili i dokumentaci hřbitova. Později se hřbitov ocitl v pohraničním pásmu východního Berlína. Národní lidová armáda NDR udělala z místa za pomoci buldozeru tzv. strážní rovinu. Nebylo místa, za které byste se schovali. Šlo o takový malý zatopený poldr, kde jste se brodili blátem, zato světlomety, kulomety a SUPi (což je zkratka pro samostatně útočícího psa) se nešetřilo. Po sjednocení Německa byl Hřbitov invalidů rekonstruován, ne ale Heydrichův hrob. Je zde např. pochován generálplukovník Werner von Fritsch, kterému kulka 22. září 1939 na předměstí Varšavy roztrhla pod kyčlí tepnu. Werner von Fritsch absolvoval před válkou vyčerpávající soudní proces, ve kterém dokázal, že není homosexuál. Asi jej nechtěl prožít znovu. Jeho podřízení se jej snažili svléknout a těsně pod přirozením končetinu zaškrtit. Nechápali, proč jim von Fritsch přikázal: „Nechte mne být!" a během následujících minut zemřel. Střípky, zajímavosti: Zmínil jsem židovský původ Heydrichů. Jeho dědeček se jmenoval Karl Julius Reinhold Heydrich, byl obchodník s inventářem a zemřel na TBC, když bylo Bruno Heydrichovi 11 let. Kromě kostela věnoval finanční dar i synagoze. Dvě Heydrichovy tety se zasnoubily se židy. Jedna zasnoubení zrušila, druhá později uzavřela smíšené manželství. Heydrichova babička byla podruhé též provdána za žida. Dnes převládá domněnka, že Heydrich židovský původ neměl. On je to problém, protože asi pětina Němců má židovskou krev dodnes. Heinz Heydrich byl mladší bratr Reinharda Heydricha. Narozen 29. září 1905 v Halle. Roku 1931 se oženil s Gertrudou Wertherovou, se kterou měl pět dětí, nejstarší syn Peter Thomas Heydrich (1931–2003) byl herec a šansoniér. Heinz Heydrich pracoval jako novinář v Berlíně. Po vzoru bratra vstoupil do NSDAP a SS (v seznamech SS je veden pod číslem 36 225 s hodností SS-Obersturmführer, zhruba nadporučík). Od června 1942 byl nasazen na východní frontě, jako válečný novinář frontového časopisu PANZERFAUST. V letech 1943 a 1944 minimálně ve dvou případech zachránil židy, které znal z dřívějška, před koncentrákem. Do své smrti chránil i židovskou manželkou herce [lidi=91612]Karla Johna[/lidi] (1905-1977), pramenem je kniha německého spisovatele Roberta Gerwartha s názvem REINHARD HEYDRICH. BIOGRAPHIE. Mnichov 2011, ISBN 978-3-88680-894-6. Heinz Heydrich se 19. listopadu 1944 zastřelil v Riesenburgu, ve východním Prusku (dnešní Prabuty, Polsko) a je zde pohřben na vojenském hřbitově. Heinz se zúčastnil bratrova státního pohřbu v Berlíně. Hitler vydal příkaz všechny Heydrichovy věci vydat rodině. Heydrichův soukromý archív připadl Heinzovi (jeho zbytky, protože byl prohlédnut již předtím bezpečnostními složkami). Podle vzpomínek rodiny se Heinz poté velmi změnil. Kromě spisovatele Roberta Gerwartha se Heydrichem zabývá i novinář Mario R. Dederichs a je možné, že nás tito historici ještě něčím překvapí. Třetí říše Německé státy se v průběhu dějin několikrát rozpadly a spojily. Takže vezmeme dnešní Francii, Německo, Holandsko, Belgii a Švýcarsko. Na tomto území upevnil Karel Veliký svou moc a roku 800 se nechal korunovat císařem. Vládl tak První říši. 18. ledna 1871 došlo po prohrané prusko-francouzské válce ve Versailles, v jejím Zrcadlovém sále k vyhlášení Německého císařství, byla to tzv. Druhá říše. Třetí říši vyhlásil Adolf Hitler.