Sophie Sel

Francouzská herečka Sophie Sel se ve světě filmu pohybovala jen krátce v padesátých letech 20. století, její kariéra byla logickým vyústěním postavení jejích rodičů, oba byli herci. Narodila se jako Micheline Hélene Paule Cassel, byla dcerou herečky Annette Poivre z jejího prvního manželství. Později byla adoptována Annettiným druhým manželem, hercem Raymondem Bussieresem. Umělecký pseudonym Sel vznikl jednoduchým zkrácením příjmení, zároveň byl ale půvabným protikladem k hereckému jménu její matky; Sophie přijala jméno Sel, toto slovo ve francouzštině znamená sůl, její matka Annette byla naopak známá pod příjmením Poivre (francouzsky pepř). Díky rodičům stála před kamerou poprvé již v deseti letech (VOYAGE SURPRISE, 1947), na přelomu 40. a 50. let odehrála několik dalších menších rolí, jako zaměstnankyně hotelu se objevila například v Borderieho dramatu VLCI LOVÍ NOC (Les loups chassent la nuit, 1951). Nevelké příležitosti dostala od dalších režisérů, jako průvodkyně se mihla v mezinárodně obsazené romantické komedii SETKÁNÍ V PAŘÍŽI (Rencontre a Paris, 1956), po boku obou rodičů si zahrála květinářku Sophii v dobově úspěšné veselohře MŮJ BRÁCHA ZE SENEGALU (Mon frangin de Senegal, 1953). U nás byla v nedávné době na DVD uvedena kriminální komedie TAXI, MARINGOTKA A KORIDA (Taxi, roulotte et corrida, 1958), především díky hlavní roli Louise de Funese. Sophie Sel zde dostala jednu ze svých největších příležitostí jeho neteře Nicole, za zmínku stojí i fakt, že zde hrála dceru svých skutečných rodičů Annette Poivre a Raymonda Bussierese. Svou poslední filmovou roli odehrála Sophie Sel ve filmu NÁBŘEŽÍ ÚSVITU (Quai du Point-du-jour, 1960), opět po boku svých rodičů. Na rozdíl od svých rodičů neshledávala Sophie Sel v herectví svůj životní úděl, takže od počátku šedesátých let žila v soukromí a před kamerou se již nikdy neobjevila. Zemřela v luxusním letovisku Mougins na jihu Francie nedaleko Cannes 6. srpna 2003 ve věku 67 let. Její filmografie zahrnuje 17 titulů natočených v letech 1947-1960.