Lenka Termerová

Lenka Termerová se v různých obdobích zviditelnila především díky televizním seriálům, její umělecký profil ale doplňuje také bohatá práce pro divadlo, ve filmu se objevuje jen výjimečně, ovšem právě tady získala prestižní ocenění. Lenka Termerová pochází z Hradce Králové, její otec byl výtvarníkem, matka pracovala jako účetní. Již na gymnáziu se rozhodla pro herectví, jehož studium absolvovala na pražské DAMU. Již za studií hostovala v pražském Divadle Zdeňka Nejedlého a v Činoherním klubu. Po absolutoriu na DAMU zamířila do ostravského Divadla Petra Bezruče (1969-1976), kde především ve spolupráci s režisérem Janem Kačerem odehrála řadu velkých rolí v různorodém repertoáru (Bratři Karamazovi, Dům Doni Bernardy, Hamlet, Racek, Milenci z Kiosku). Mezitím již za studií získala první zkušenosti s filmovou kamerou, mihla se v Jirešově adaptaci Kunderova románu ŽERT (1968), vedlejší roli Ivany odehrála v československo-francouzské koprodukci TĚCH NĚKOLIK DNŮ (A quelques jours pres, 1968). V Ostravě dostala i řadu velkých příležitostí v televizi, uveďme například roli Blaženy Poštulkové v seriálu KAMENNÝ ŘÁD (1975), hrála také v řadě televizních inscenací. V režii již zmíněného Jana Kačera hrála také ve filmu MĚSTO NIC NEVÍ (1975), kde ztvárnila vedlejší roli kantýnské. Tehdy již žila s bývalým studentem, nyní již režisérem syrského původu Morisem Issou (*1945). Za něj se také provdala a po narození dvou dětí pobývala v Praze na mateřské dovolené (1976-1981). I tehdy byla ale oslovena k práci před kamerou a diváci ji mohli vidět jako koktající prodavačku Jiřinku v seriálu ŽENA ZA PULTEM (1977), jako sálová sestra se objevila i v několika dílech legendárního seriálu NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA (1977). S filmem tehdy spolupracovala jen výjimečně, jako kostymérku ji můžeme zaznamenat v dětském snímku JAK SE TOČÍ ROZMARÝNY (1977), před filmovou kamerou dozrála k rolím maminek v dalších dětských filmech (VYHRÁVAT POTICHU, 1984; KAM DOSKÁČE RANNÍ PTÁČE, 1987; KRÁLOVSTVÍ ZA KYTARU, 1989), manželskou dvojici vytvořila například s Josefem Dvořákem v komedii POPLACH V OBLACÍCH (1979) s panem Tau, v televizi dostala větší prostor jako sekretářka Jiřina v seriálu OKRES NA SEVERU (1981). Po mateřské dovolené získala stálé angažmá v legendární Ypsilonce, kde působila přes dvacet let (1981-2003) a i později na této scéně vystupovala pohostinsky (Mozart v Praze, Horké to někdo rád, Vše pro firmu, Svatá rodina). V televizi se zviditelnila rolí češtinářky Novákové v seriálu ŽIVOT NA ZÁMKU (1995), skutečnou popularitu jí ale přinesla až postava Jiřiny Rubešové, v níž vytvořila manželskou dvojici s Janem Kačerem v televizních seriálech RODINNÁ POUTA (2004-2006) a VELMI KŘEHKÉ VZTAHY (2007-2008). Za zmínku ale stojí i její další sporadická spolupráce s filmem, půvabnou vedlejší roli sousedky Brabcové hrála v retro komedii POČETÍ MÉHO MLADŠÍHO BRATRA (1999), se svou dcerou Marthou Issovou (*1981) se setkala v dramatu DĚTI NOCI (2008) a právě za tento film získala Českého lva v kategorii herečka ve vedlejší roli. V divadle dnes vystupuje již jen výjimečně, hraje například v Městských divadlech pražských (Holky z kalendáře, Sebevrah).