Alexandra Sněžko-Blockaja

A. Sněžko-Blockaja je vedle sester Brumbergových další dámou, která se podílela na rozvoji sovětského animovaného filmu. Narodila se v rodině inženýra-železničáře Gavrila Nikolajeviče Sněžko-Blockého. Po otcově náhlé smrti vyrůstala u své starší sestry Lidije Gavrilovny a jejího muže Jana Stanislavoviče Olšanovského. Všichni se brzy z Ukrajiny přestěhovali do ruského města Šatura. Její cesta za animovaným filmem započala ve dvacátých letech – studium malířství při Institutu architektury a stavitelství u architekta Ivana Rerberga a současně studium na Centrálním studiu malířství a grafiky u malíře Ilji Maškova v Moskvě (1927-1929). Od roku 1932 pracovala jako výtvarnice-ilustrátorka pro filmový kinožurnál Sojuzkinochronika. V roce 1934 se stala animátorkou a od roku 1936 asistentkou a druhým režisérem ve skupinách A.K. Jevmeněnka, I.P. Ivanova-Vana, M. M. Cechanovského a jiných, které tehdy působily ve studiu Sojuzmultfilm. Od roku 1956 se věnovala animovanému filmu jako samostatná režisérka. Proslavila se především zfilmováním světových pohádek a mýtů, např. podle starořeckých bájí nebo podle pohádek A.S. Puškina, R. Kiplinga, A. Gajdara nebo švédské spisovatelky S. Lagerlöfové (např. u nás uvedená pohádka Začarovaný chlapec z roku 1955). Jako asistentka režie se podepsala např. pod filmy Kraděnoje solnce (1943), Tělefon (1944) nebo Zimňaja skazka (1945), které vznikly v nejobtížnějších - tedy válečných letech. Na počátku padesátých let nastal v ruské animaci příklon k domácímu folklóru i ke snaze inspirovat se domácími pohádkami - viz film Sněhurka (1952) nebo Čuděsnyj sad (1962) podle kazašské pohádky. Z dalších filmů můžeme uvést Jantarnyj zamok (1959) nebo film podle asijské pohádky Drakon, který získal v roce 1961 ocenění mezinárodní komise na XI. festivalu v indické metropoli Dillí. Její tvorba byla oceněna i bronzovou medailí z filmového festivalu v Benátkách v roce 1963. V roce 1963 natočila film Doč solnca a na počátku sedmdesátých let vzniká celá série inspirovaná antickými motivy a legendami Vozvraščenije s Olimpa (1969), Labirint (1971), Argonavty (1972), Persej (1973), Prometěj (1974).