Míla Myslíková

Míla Myslíková pocházela z Vysočiny, od mládí chtěla být spisovatelkou, nakonecdíky rodinnému zázemí přišla na chuť divadlu a vystudovala brněnskou JAMU. V Brně také začala její divadelní kariéra, působila v Divadle bratří Mrštíků a ve Státním divadle, poté byla členkou hereckého souboru Filmového studia Barrandov, v letech 1964-1977 byla členkou hereckého souboru Divadla J. Průchy v Kladně. Na divadle vynikla v díle W. Shakespearea (Veselé paničky Windsorské, Romeo a Julie, Othello), ale také v českém klasickém repertoáru. Ve filmu se poprvé objevila ještě jako studentka JAMU (NEJLEPŠÍ ČLOVĚK, 1954). Od počátku 60. let pak hrála v několika filmech ročně, výrazněji na sebe upozornila rolí Kateřiny v ROZMARNÉM LÉTĚ (1967), pamatovat si ji můžeme také z dramat SPALOVAČ MRTVOL (1968) nebo SKŘIVÁNCI NA NITI (1969). Výraznou příležitost dostala v dnes opomínané televizní komedii VYLOŽENĚ RODINNÁ HISTORIE (1969). Míla Myslíková nikdy nevynikala fyzickou krásou, v pozdějších letech navíc získala mírně korpulentní postavu, což ji předurčovalo pro role bodrých žen z lidu s energickým nábojem a komediální nadsázkou, ale také mateřskou něhou. Přestože byla angažovaná v divadle, svět filmu jí byl bližší a s chutí hrála vedlejší role. V 70. letech hrála až v pěti filmech ročně, objevila se také v televizních seriálech (TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1975; TAJEMSTVÍ PROUTĚNÉHO KOŠÍKU, 1977; MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ, 1984). V této dekádě si ji můžeme připomínat především v komediích: DÍVKA NA KOŠTĚTI (1971), HOLKY Z PORCELÁNU (1974), MAREČKU, PODEJTE MI PERO (1976), COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (1977), jednu z mála záporných postav ztvárnila jako paní Wassermannová ve veselohře JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA (1974). Nesmrtelný pomník jí pak postavila slavná básnická tetralogie, v níž hrála starostlivou maminku Šafránkovou (JAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY, 1982; JAK BÁSNÍCI PŘICHÁZEJÍ O ILUZE, 1984; JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT, 1987; KONEC BÁSNÍKŮ V ČECHÁCH, 1993). Vzhledem k pracovnímu vytížení před kamerou odešla Myslíková ze svého divadelní angažmá (1977) a nadále se věnovala jen filmovému a televiznímu natáčení. Koncem 80. let pak zanechala i této práce (naposledy účinkovala v roce 1988 v diskutabilních seriálech CHLAPCI A CHLAPI a RODÁCI), načež se vrátila ke svému snu z mládí – psaní. Pobytem ve Finsku byla inspirována její kniha Finský maratón (1982), poté napsala několik dalších knih, pracovala také pro Český rozhlas, věnovala se snaze o oživení zájmu o lidovou kulturu. Po roce 1989 účinkovala ve filmu již jen jednou, v již zmíněném čtvrtém díle Básníků – Konec básníků v Čechách (1993). Míla Myslíková zemřela v zapomnění v Praze následkem mozkové mrtvice 11. února 2005 krátce před svými 72. narozeninami.