Robert Destain

Robert Destain byl školený operetní zpěvák a tomuto oboru se také zpočátku věnoval. Později se dostal i k herectví, a i když natočil jen dvacet filmů, i u nás jsme jej několikrát mohli vidět po boku Louise de Funèse. Narodil se v Paříži jako Pierre Robert Madoule a zpěv studoval na konzervatoři, jako profesionál vstoupil do světa operety již za druhé světové války. Proslul jako barytonista a během 40. a 50. let zpíval v řadě operet, převážně francouzských, ale také v Lehárových nebo Straussových. Jeho zpěv byl zaznamenán i na několika gramofonových deskách (například Messagerova opereta Veronika z roku 1955). Během svého působení v Cannes v roce 1947 se Destain seznámil s klavíristou a skladatelem Gérardem Calvim, který jej pak seznámil s režisérem Robertem Dhérym. Tak se Robert Destain stal členem divadelního uskupení Les Branquignols, které v té době sklízelo značné úspěchy. Díky Dhérymu také absolvoval první výstup před kamerou a v komedii POTŘEŠTĚNEC (Branquignol, 1949) hrál zpěváka. Menší role pak odehrál v šesti filmech úspěšného režiséra Jeana Boyera (POJEDEME DO PAŘÍŽE – Nous irons à Paris, 1950; KREJČÍ TĚCHTO DAM – Le couturier de ces dames, 1956). V Dhéryho skupině Les Branquignols se mezitím seznámil s Louisem de Funèsem a na několik let se z nich stali divadelní kolegové, později i přátelé. Zatímco v řadě pramenů se objevují zmínky o Funèsově nepříliš příjemné povaze v soukromí, Destain na něj v rozhovorech vzpomínal jako na laskavého a srdečného přítele. S Funèsem se před kamerou setkal poprvé v komedii POPRASK V KABARETU (Ah! Les belles bacchantes, 1954), která vycházela z úspěšné divadelní hry Roberta Dhéryho (Destain tu hrál zpěváka jménem Destain). V režii Roberta Dhéryho pak dostal další menší příležitosti ve dvou filmech, hrál například inspektora v komedii VÝHODNÁ KOUPĚ (La belle américaine, 1961). Mezitím pokračoval Destain i v kariéře operetního zpěváka, což jej nakonec přimělo opustit řady uskupení Les Branquignols, kromě Francie často zpíval v Itálii. Mimoto začal příležitostně pracovat i pro televizi a v šedesátých letech se objevil v několika seriálech. Další Destainovy nevelké role jsou spojeny opět s Louisem de Funèsem, který si jej osobně vyžádal do několika svých filmů v době, kdy již byl celoevropskou hvězdou. S France Rumilly (známou rolí jeptišky z četnické série) vytvořil manželský pár barona a baronky mezi hosty podniku GRAND RESTAURANT PANA SEPTIMA (Le grand restaurant, 1966), poté se i on mihnul v četnické sérii v roli majora (ČETNÍK SE ŽENÍ – Le gendarme se marie, 1968). Mezitím se ještě objevil jako vedoucí vychovatel v komedii SENZAČNÍ PRÁZDNINY (Les grandes vacances, 1968), spolupráci s Funèsem završil rolí ředitele hotelu ve filmu JEDEN HOT A DRUHÝ ČEHÝ (La zizanie, 1978). Od počátku osmdesátých let žil Robert Destain v soukromí, zemřel v městečku Rodez v jižní Francii 20. prosince 2010 ve věku 91 let.