Petr Janda

Jméno Petra Jandy je vnímáno jako synonymum pro skupinu Olympic, i když jeho aktivity mají od počátků jeho tvorby mnohem širší záběr a Petr Janda patří dnes již k legendám české rockové hudby. Pochází z Prahy, kde také odmaturoval na jedenáctiletce, pak se ještě vyučil spojovací mechanikem a v tomto oboru ještě tři roky pracoval. Od dětství se ale zároveň věnoval hudbě, k níž ho přivedl otec, sám aktivní hráč na housle. S tímto nástrojem začínal i Petr Janda, a i když je jeho hudební kariéra spojena s kytarou, k houslím a houslistům dodnes chová úctu. Jako kytarista začal Petr Janda vystupovat v roce 1961 se skupinou Sputnici, krátce pak vedl vlastní Big Beat Quintet, s Pavlem Chrastinou následně vstoupil do kapely Karkulka, která se vzápětí rozpadla na dvě tělesa a jedním z nich se stal Olympic. Již v roce 1965 převzal Petr Janda jeho vedení a brzy se kromě hry na kytaru začal uplatňovat jako zpěvák a skladatel. Olympic v této době doprovázel i jiné zpěváky a můžeme jej slyšet na prvotních nahrávkách Karla Gotta nebo Yvonne Přenosilové, s Olympicem začínal také Miki Volek nebo Pavel Bobek. První dvě LP desky skupiny Olympic (Želva, 1968; Pták Rosomák, 1969) disponují dodnes silným hitovým potenciálem, což se zdaleka nedá říct o všech písních z následující doby, z konce šedesátých let připomeňme hity jako Želva, Pták Rosomák, Krásná neznámá, Kufr nebo Dynamit, první česky zpívanou písní a zároveň velkým úspěchem byl titul Dej mi víc své lásky. Petr Janda neskládal pouze pro Olympic, ale svou kompoziční tvorbou obohatil zpěvník i řady jiných zpěváků, jeho písně zpívali například Václav Neckář, Marie Rottrová, Hana Zagorová, v neposlední řadě také Jiří Korn, který byl krátce členem skupiny Olympic. Právě napjaté vztahy s Jiřím Kornem, personální obměny na počátku 70. let i fakt svazujícího stálého angažmá v divadle Rokoko (1971-1973) vedly ke krizi Olympicu, z níž se kapela dostávala až do konce dekády a nemohly ji přehlušit ani další Jandovy autorské písně s nadčasovým úspěchem (Nebe nad hlavou, Slzy tvý mámy šedivý, Taky jsem se narodil bos). Druhý dech chytla skupina Olympic až počátkem 80. let a lze to doložit další várkou hitů jako Osmý den, Okno mé lásky, Jasná zpráva. Kromě práce pro Olympic se Petr Janda dostal ke spolupráci s Petrou Janů a napsal pro ni písně pro jednu celou desku nazvanou podle jejich společného duetu Jedeme dál (1985). V letech 1981-1983 zvítězil Olympic v anketě Zlatý slavík v kategorii skupin, překvapivě dobré umístění získal několikrát i Petr Janda jako sólový zpěvák. Přitvrzení zvuku na dalších písních Olympicu (Jako tele na vrata, Když ti svítí zelená) získává kapele nové fanoušky mladší generace, Petr Janda navíc buduje své vlastní nahrávací studio Propast. Obecný útlum zájmu o kulturu po roce 1989 se výrazně podepsal i na aktivitách Olympicu, Petr Janda se raději vrhá na podnikání a zakládá agenturu BESTI.A, a.s. Původně ohlášený konec činnosti Olympicu začátkem 90. let se proměnil v mimořádně úspěšné turné a Petr Janda znovu změnil plány. Členové skupiny se sice rozprchli, ale k jednorázovým projektům, ať už koncertním nebo studiovým, se scházeli nadále, vedle kompilačních výběrů nahrávek vycházely i nové desky (Dávno, 1994; Brejle, 1997), z kdysi progresívní kapely se nicméně pomalu stává legenda, která řadu let spoluutváří dějiny české rockové hudby. Petr Janda ve své koncertní a nahrávací agentuře podporuje vznik řady projektů, jako kytarista a zpěvák hostuje v různých skupinách nebo muzikálech, v letech 1992-1997 byl předsedou OSA (Ochranný svaz autorský), v roce 1993 byl Akademií české populární hudby uveden do Síně slávy (od začátku udílení cen populární hudby byl v této kategorii hned druhý po Karlu Gottovi). Po obnovení ankety Český slavík obhajuje Olympic opět první místo (v letech 1996-1998). Vedle bezpočetného vydávání starších nahrávek Olympicu korunované závěrem kompletní reedice starších alb v roce 2010 pod značkou Supraphonu se Petr Janda poprvé dostal i k vlastním sólovým albům (Co je dobrý a co zlý, 1998; Jednou jó, jednou né, 2008). Skupina Olympic příležitostně stále koncertuje a přes několikrát ohlášený rozchod kapely je jejich kalendář akcí stále velmi nabitý. Petr Janda je potřetí ženatý, první manželka i nejstarší syn již zemřeli, s druhou manželkou se rozvedl, se svou současnou partnerkou Alicí Jandovou, rozenou Fojtíkovou, se oženil v roce 2005. Má celkem tři dcery, nejstarší Marta (*1974) se prosadila jako zpěvačka původně v Německu, nyní je úspěšná i v Česku. Hudbě se věnuje i Petrův mladší bratr Slávek Janda (*1952), který je spojen především se skupinou Abraxas.