Eva Horká

Současnost i budoucnost českého herectví, herečka Eva Horká, se narodila 10. července v roce 1967 v Praze. Po základní škole vystudovala Státní konzervatoř Praha, obor hudebně - dramatický. Mezi učiteli konzervatoře našla své životní vzory - Hanu Makovičkovou /jevištní řeč/, Růženu Kohoutovou /zpěv/, Zdenu Kratochvílovou /jevištní pohyb/, Evu Klenovou /herectví/ a dnes již zesnulého pana profesora Čumpelíka /tanec/. Krátce po absolutoriu se po úspěšném konkurzu na roli Ofélie, se stala v roce 1987 stálou členkou činoherního souboru Národního divadla v Praze. Po pět let se v různých inscenacích a pod vedením mnoha divadelních režisérů, zdokonalovala a současně přebírala zkušenosti od svých hereckých kolegů. Pod režijním vedením Miroslava Macháčka, ztvárnila svou první velkou divadelní postavu, Ofélii v Shakespearově Hamletovi. Za pět let v tomto angažmá hrála po boku uznávaných a výjimečných hereckých vzorů - Jany Hlaváčové, Josefa Somra, Jany Březinové, Josefa Kemra aj. Rovněž řada nejuznávanějších režisérských osobnosti doprovázela pozorně její herecké hledání, např. Miroslav Krobot, Jiří Menzel, Ivan Rajmont, Vladimír Strnisko aj. V roce 1992 z Národního divadla odchází a hostuje v pražském divadle Ká ve hře L. Šulaje - Pomocník, v roli Evky /rež. Petr Palouš/. V Divadle za branou II vytváří za režijního vedení Otomara Krejči ml. postavu Eglé ve hře - Pokus od Marivauxe a pokračuje ve hrách Provaz o jednom konci a - Českém roku. V dalších letech poměrně často hostovala v Divadle v Řeznické, v Divadle Labyrint, v Divadle v Dlouhé. Přínosná byla pro Evu Horkou spolupráce s Divadlem v Řeznické, kde ji diváci mohli vidět v roli Heleny v dramatu Johna Osborna – Ohlédni se v hněvu. Od roku 1999 je ve stálém angažmá Městského divadla v Mladé Boleslavi, kde si hrála v následujících rolích: Gabriela /Bláznivá ze Chaillot - Jean Giraudoux, rež. Jaroslav Dudek/; Karola Cutrerová /Sestup Orfeův - Tennessee Williams, rež. Ladislav Vymětal/; Lavínie /Stará historie - Julius Zeyer, rež.Josef Kettner/; Slávka Hlubinová /Měsíc nad řekou - F. Šrámek - J. Krejčík, rež. Jiří Krejčík/; Monika Stettlerová /Fyzikové - Friedrich Durrenmatt, rež. František Miška/; Stella /Tramvaj do stanice Touha - Tennessee Williams, rež. Jan Novák/; Emílie /Othello - William Shakespeare, rež. Miloš Horanský/ ;Ilona /Kočičí hra - István Orkeny, rež.Josef Kettner/ aj. Souběžně předávala své herecké zkušenosti žákům Základní umělecké školy v Benátkách nad Jizerou. Od roku 2000 učí na Vyšší odborné škole herecké v Praze-Michli, obor herectví. Sama se kdesi vyjádřila, že je doslova divadlem posedlá, což platí i pro samostatnou kapitolou jejího herectví, a to práce pro film a televizi. Hrála v mnoha českých televizních filmech, např.: Dívka s mušlí /1980/; Tchyně /1985/; O lesním království /1987/; Dno /1991/; Přes padací mosty /1991/; Vánoční panenka /2004/; Dillino a čert /2009. Vidět ji mohli televizní diváci, kteří sledující televizní seriály, v těchto projektech: Bylo nás šest /1985/; Rodáci /1988/; Co teď a co potom? /1992/; Ordinace v růžové zahradě /2005/; Trapasy /2007/ aj. Příležitost dostala i v televizních inscenacích: Podivná nevěsta /1987/; Zlatý copánek /1988/; O kumburské meluzíně /1994/; Širák /1997/ aj., televizních pořadech, kde zpravidla vystupuje jako zasvěcená průvodkyně: O poklad Anežky České 1993/; Znamení a rituály /2007/ aj. Její hlas zní v dabovaných filmech, hraných i animovaných, jako např. seriál - Divoký anděl /1998/; Odysseus /1998/; Sněhová královna; Zorro mstitel /2001/; seriál Kachorra /2002/ aj. Mimo herecké práce se jaksi pro svou radost a potěšení zabývá literární činnosti. V roce 2003 vydala autorskou sbírku veršů –Tvá cesta II, a na MC kazetě uvedla svým hlasem své verše pod názvem Volání. Všestranná herečka Eva Horká je přítomností i budoucností českého herectví. Erkul