Bing Crosby

Bing Crosby (vlastním jménem Harry Lillis Crosby) se narodil 2.května 1904 (některé prameny udávají 3.5.1903) ve městě Tacoma v USA. V jeho dětství se celá rodina přestěhovala do Los Angeles, kde jako dvanáctiletý začal zpívat. V roce 1920 začíná ve Spokane studovat práva, studia zanedbává a věnuje se převážně musice. Začínal jako bubeník s vlastní kapelou. Pro jeho budoucí kariéru mělo význam až založení vokálního tria Rhythm Boys, hrál zde společně s Alem Rinkerem a Harrym Barrisem. Toto uskupení bylo později známo i jako Juicy Seven či jako Musicaladers. Zanechává nadobro studií a začíná spolupracovat s orchestrem Paula Whitemana, se kterým vydává v roce 1927 svou první gramofonovou desku, na které jsou skladby Changes (Zmšny) a What are You waiting for Mary (Na co čekáš, Marie). V době působení u tohoto orchestru se staly známé hlavně písně From Monday On a Mississippi Mud. Koncem roku 1929 se stává sólovým zpěvákem v orchestru bratří Jimmyho a Tommyho Dorseyových, se kterým objel celé Spojené Státy. S tímto orchestrem se v roce 1930 poprvé dostává na filmové plátno, ve filmu King of Jazz (Král jazzu, 1930). Od roku 1931 vzdává desky již pod svým jménem. V tomto roce Crosby nazpíval svůj první celoamerický hit I Surrender Dear (Drahá já se vzdávám). Na základě tohoto úspěchu dostává nabídku od stanice CBS, která začala vysílat (5x týdně) Crosbyho vlastní hudební program. I když se stal hvězdou, netrpěl negativním zájmem bulvárních novin o svou osobu, protože z jejich hlediska senzacechtivosti žil spořádaný život bez skandálů a senzací. V roce 1930 se oženil s herečkou Dixie Lee, se kterou měl čtyři syny, jeden z nich, Gary Crosby, je znám i z filmového plátna. Po smrti své první manželky se oženil s další herečkou, Kathryn Grant, s níž žil až do své smrti. Od roku 1933 se začíná pravidelně objevovat ve filmu. Zpočátku své herecké kariéry byl obsazován hlavně do kýčovitých hudebních komedií, především jako vynikající zpěvák. Herecký talent mohl naplno uplatnit až ve filmu Cesta do Singapuru, po kterém následoval sled dalších „cestovních filmů. Následují muzikály Birth of the Blues (Zrození blues, r. Victor Schertzinger, 1941) a veleúspěšný Holiday Inn (r. Mark Sandrich, 1942), kde hrál společně s Fredem Astairem. Z tohoto muzikálu pochází i jeho pravděpodobně největší hit White Christmas (Bílé Vánoce), od skladatele Irvinga Berlina. Nahrávka této písně z roku 1942, které se celosvětově prodalo, v jeho podání, na 30 miliónů kusů, mu přinesla již třetí Zlatou desku (předtím za desky Sweet Leilani, 1937 a san Antonio Rose, 1941). Na tento úspěch navazuje dalším celosvětovým hitem Silent Night (Tichá noc,1942), následuje další Zlatá deska. V roce 1944 natáčí Crosby svůj nejlepší film, Going my Way (Farář u sv.Dominika, r. Leo McCarey, 1944), za ztvárnění hlavní role faráře Chucka O’Malleye získává Oscara. V druhé polovině čtyřicátých let hraje v několika dalších muzikálech, The Bells of St. Mary’s (Zvony u Panny Marie, r. Leo McCarey, 1945), Here Come the Wawes (Přicházejí vlny, 1945). V padesátých letech dochází v jeho herecké kariéře k obratu, a Bing Crosby začíná hrát i v nezpívaných rolích, za všechny např. Litle Boys Lost (Ztracený malý kluk,1953), The Country Girl (Dívka z venkova, r. George Seaton, 1954), zde hraje společně s pozdější monackou kněžnou Grace Kelly. K nejlepším jeho jazzovým muzikálům patří High Society (Lepší společnost, r. Charles Walters, 1955), zpívá zde společně Louisem Armstrongem a Frankem Sinatrou. Současně s hereckou kariérou pokračuje i v kariéře zpěváka, během svého života natočil více jak tři tisíce písní, za které obdržel celkem 25 Zlatých desek, byl činný nejen jako zpěvák ale i jako skladatel, některé z jeho melodií patří i dnes k tzv. věčně zeleným. Je považován za jednoho ze zakladatelů americké populární hudby, o jeho popularitě svědčí i 300 miliónů prodaných desek po celém světě. Jako herec se objevil ve více než šedesáti muzikálech a filmech. Zemřel 14. října 1977 na infarkt při provozování svého oblíbeného sportu, golfu, přímo na hřišti.