Michael Apted

Britský režisér a producent, působící v USA, narozený 10. 1. 1941 v Aylesbury v hrabství Buckinghamshire. Po studiu práv a historie na Downing College v Cambridgi pracoval na počátku 60. let pro nezávislou televizní společnost Granada, kde se vypracoval z asistenta na režiséra. Podílel se m.j. na filmovém magazínu Cinema a na seriálech „The Lovers“ (Milenci), „Follyfoot“, „Country Matters“ (Venkovské záležitosti), „Play for Today“ a na jednom z nejúspěšnějších seriálu všech dob „Coronation Street“ (Korunovační ulice). Několik jeho epizod získalo cenu Britské akademie. Na filmovém plátně debutoval v roce 1972 snímkem „The Friple Echo“ (Trojitá ozvěna), dramatem z anglického venkova za druhé světové války, s Glendou Jacksonovou a Oliverem Reedem. Po dramatu o vzestupu a pádu hudební skupiny „Stardust“ (Hvězdný prach, 1974) se opět vrátil k práci pro televizi. Je autorem přepisu Pinterovy hry „The Collection“ (Sbírka, 1976) s vynikajícím hereckým obsazením, za nějž dostal cenu Emmy, dále režíroval drama o úniku radioaktivity v továrně Stronger Than the Sun (Silnější než slunce, 1977 - epizoda z TVS „Play for Today“). Pro kina natočil kriminální film „The Squeeze“ (Nátlak, 1977) a u nás známý film „Agáta“ (Agatha, 1979) s Vanessou Redgrave v roli známé spisovatelky Agathy Christie. V Hollywoodu se úspěšně uplatnil filmem o životě zpěvačky Loretty Lynn „První dáma country music“ (Coal Miner's Daughter / Horníkova dcera, 1980), který byl oceněný sedmi nominacemi na Oscara. Zlatou sošku nakonec získala jen Sissy Spacek v hlavní ženské roli. Dalším filmem byla romantická komedie „Continental Divide“ (Kontinentální předěl, 1981) s Johnem Belushim. Poté se vrátil do Velké Británie a pracoval opět pro TV, avšak už v roce 1983 točil znovu v USA kriminální thriller „Park Gorkého“ (Gorky Park, 1983) a snímek „Prvorozený“ (Firstborn, 1984), příběh patnáctiletého chlapce, trpícího rozvodem rodičů. Pro britskou TV natočil dokumenty „28 Up“ (Do osmadvaceti, 1984) a „Bring on the Night“ (Ať nastane noc, 1985). V následujícím roce začal točit v Africe životopisné drama „Gorily v mlze“ (Gorillas in the Mist: The Story of Dian Fossey, 1987), které patří k Aptedovým velkým úspěchům. Sigourney Weaverová za roli antropoložky Dian Fosseyové byla vyznamenaná Zlatým glóbem. Následoval opět dokument pro TV „The Long Way Home“ (Dlouhá cesta domu, 1989) o ruské rockové hvězdě Borisi Grebenšikovi a poté kombinace soudního dramatu a rodinného melodramatu „Causa Wardových“ (Class Action, 1990) s Genem Hackmanem. Následoval dokument o Indiánovi obviněném ze zabití dvou policistů „Incident at Oglala“ (Incident v Ogala, 1991) a tématicky podobný hraný film z prostředí indiánské rezervace „Thunderheart “ (Bouřlivé srdce, 1992). Psychothriller „Záblesk ve tmě“ (Blink, 1994) s Madeleine Stoweovou v roli slepé mladé ženy, která prodělala oční operaci, po níž se jí pozvolna vrací zrak a která se stala svědkyní vraždy, připomíná klasické napínavé drama Čekej do tmy s Audrey Hepburnovou. Postava handicapované ženy, tentokrát mentálně, ztělesněná Jodie Fosterovou (nominace na Oscara) stojí v popředí Aptedova filmu „Nell“ (1994). V roce 1996 natočil thriller z lékařského prostředí „Smrtící léčba“ s Hughem Grantem a Genem Hackmanem v hlavních rolích. V roce 1999 byla do kin uvedena Aptedem režírovaná devatenáctá bondovka „Jeden svět nestačí“ s Piercem Brosnanem jako agentem 007. V dalších letech natočil špionážní drama z 2. světové války „Enigma“ (2001), drama o domácím násilí „Dost“ (2002) s Jennifer Lopezovou v úloze týrané ženy, dokument „Mistrovství světa ve fotbale 2006 FIFA TM: Velké finále“, zachycující momenty z největšího světového fotbalového turnaje a biografické drama založené na historických faktech „Nezlomná vůle” (Amazing Grace, 2006), příběh Williama Wilberforcea, který celý svůj život zasvětil boji za zrušení otroctví v Anglii. Produkoval i několik filmů, např. Draculu (1992) s Winonou Ryderovou a Garym Oldmanem, televizní filmy a seriály, např. pro TVS „Řím“ produkoval 12 epizod. Jako herce jsme ho mohli vidět ve filmu Špióni jako my (1985). Od roku 2002 je členem správní rady Filmové akademie umění a věd, do roku 2003 prezidentem Directors Guild of America. Dosud získal 15 cen a dalších 11 nominací. Zdroj: ABC světových režisérů (Kinorevue) a další