Marie-Blanche Vergnes

Dnes již zapomenutá francouzská herečka Marie-Blanche Vergne byla krátkodobou hvězdou divadel i kin v padesátých letech, později však její sláva značně upadla. Narodila se na pařížské periférii a od dětství měla touhou prosadit se ve světě umění, věnovala se tanci, zpěvu, absolvovala i hereckou průpravu. Jako jiné dívky její generace musela překonat odpor rodičů, nakonec si ale obhájila své životní plány a v polovině padesátých let vstoupila na divadelní jeviště. Původně to bylo mimo Paříž, od roku 1955 pak hrála v pařížských divadlech Théâtre Antoine a Théâtre des Arts, veřejnost oslnila především v populární komedii Hibernatus (1957), která byla později i zfilmována. Do světa filmu vstoupila třemi menšími rolemi ve filmech různých žánrů v roce 1956 (PODÉL CHODNÍKŮ – Le long des trottoirs, 1956; JARO V PAŘÍŽI – Printemps a Paris, 1956). Jedinou větší roli dostala v komedii LÁSKA PŘICHÁZÍ Z NEBE (L´amour descend du ciel, 1957), slibně se rozbíhající kariéra se ale zastavila překvapivě již koncem padesátých let menší úlohou v dramatu NAPLIVU NA VAŠE HROBY (J´irai cracher sur vos tombes, 1959). Marie-Blanche Vergne se poté pokusila prosadit jako zpěvačka, v tomto směru ale nebyla nijak úspěšná. Nové pracovní příležitosti jí poskytl její manžel, televizní režisér Jean-Christophe Averty (*1928), a díky jemu se Marie-Blanche Vergne objevila v několika televizních seriálech a inscenacích, byla také moderátorkou hudebních pořadů. V šedesátých letech odehrála několik minimálních rolí ve filmu, naposledy se objevila jako pošťačka v hodnotném okupačním dramatu STARÁ PUŠKA (Le vieux fusil, 1975). Marie-Blanche Vergne zemřela následkem nádorového onemocnění v červenci 1989 ve věku 53 let.