Jiří Ployhar

Režisér Jiří Ployhar, st. musel v čase normalizačních čistek opustit své pracovní režisérské zařazení a proto se začal intenzivněji zabývat výtvarnou i užitou fotografií. Této práci se pak zabýval již po celou svou tvůrčí dráhu a o tom, že se zde dokázal skvěle uplatnit, svědčí jeho četné samostatné a společné výstavy. Ployhar je zakladatelem uměleckého rodu Ployharů a oba jeho synové se kultuře také věnují, neboť syn David je kameramanem a Jiří, ml. hercem. Jiří Ployhar, st. odmaturoval na pražské Státní grafické škole a poté nastoupil ke studiím oboru fotografické techniky na pražské Filmové akademii múzických umění. Po práci asistenta světově proslulého K. Plicky začínal Ployhar svou samostatnou profesní kariéru ve Studiu populárně vědeckých a naučných filmů Bratislava, kam nastoupil na posty kameramana, režiséra a scenáristy. S Ployharovou prací nespojeno také jeho působení v pražském Filmovém studiu Barrandov a zejména u Československého armádního filmu. Ployhar má na svém režijním kontě několik desítek dokumentárních snímků, k nimž z větší části také napsal scénář a mimo to se uplatnil též jako autor cestopisných reportáží z exotických krajin, např. z Tibetu; Afghánistánu; Írán u Koreje a do tohoto ranku můžeme zařadit jeho díla Zápisník z Tibetu nebo Země pod křídly racků. Ployhar ale tvořil svá díla také ve své domovině a při tvorbě osvětových nebo vlastivědných filmů zachycujících přírodní krásy či umělecké památky využíval hojně letecké záběry, načež jej můžeme považovat za odborníka na snímání z helikoptéry, o čemž svědčí třeba Pražský dekameron nebo Československo s písničkou. Ployhar mimo vlastní tvorby spolupracoval na řadě audiovizuálních programů a jeho původní obrázky se dodnes využívají i v různých jiných střihových titulech. Kuriozní je, že jeden z nejcennějších Ployharových snímků Korunovační klenoty Království českého se musel v čase zákazu jeho práce nejprve v titulcích obejít bez jeho jména a později se film už nesměl vůbec promítat. Zcela nezastupitelné místo v dokumentaristické tvorbě J. Ployhara mají i medailonky významných osobností, z nichž mezi ty nejznámějších určitě patří Hrdinové, na které nezbyl čas.Vyjma dokumentů spolupracoval Ployhar i na celé řadě klasických hraných i celovečerních filmů a proto jeho jméno najdeme u Kachlíkovy komedie z prostřední vojny Bylo nás deset; u válečného dramatu dvojice Toman & Žáček Pevnost na Rýně; nebo u Blumenfeldova psychologického snímku Strakatí andělé. Jiří Ployhar, st. se dočkal vydání své monografie Roky a vteřiny a mimo ní se s jeho fotografiemi můžeme setkat v celé řadě cizojazyčných publikací. Jiří Ployhar, st. byl několikrát oceněn za svá díla na zahraničních filmových festivalech tematicky zaměřených či specializovaných na jeho tvůrčí oblast a za svůj snímek Československo s písničkou si z Francie odvezl Zlatou Niké – Cenu Grand Prix. Jiří Ployhar, st. zemřel pouhé tři dny před svými 82. narozeninami. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy