Janáčkovo kvarteto

Janáčkovo kvarteto patří již po dlouhá desetiletí mezi stěžejní formace domácí kulturní scény, která mají i velmi silný a dobrý zvuk daleko za hranicemi našeho státu. V před mnoha lety slušně započaté tradici bude Janáčkovo kvarteto jistě pokračovat i po další nastávající desetiletí, co jsou před námi. Janáčkovo kvarteto, se zdaleka nevěnuje jen koncertní činnosti, nýbrž se aktivně zapojuje do uměleckých aktivit a projektů svých kolegů, kteří využívají odkazu L. Janáčka a potřebují interpretovat na představeních jeho hudbu. Tímto typem programu byl s velikým úspěchem uvedený komponovaný pořad Důvěrné listy sestavený ze dvou vynikajících Janáčkových kvartetů doplněný o citace jeho dopisů adresovaných milence Kamile Stösslové ilustrující milostný vztah stárnoucího skladatele a mladé ženy, v němž vedle Janáčkova kvarteta spoluúčinkovali Jitka Molavcová a Alfred Strejček. Janáčkovo kvarteto ale jistě budou využívat v čase nadcházejícím na divadle i další tvůrci a proto zcela příznačně nemůžeme brát tuto oborovou činnost za definitivní. Janáčkovo kvarteto díky vrcholové interpretaci skladeb svého jmenovce dostalo v některých případech příležitost nahrát vybrané jeho skladby pro potřeby filmu či televizních inscenací. Z těch nejzářnějších příkladů tohoto vstupu Janáčkova kvarteta do dějin světové kinematografie jistě patří například výpravné životopisné drama Louis Pasteur pojednávající o životě a práci světoznámého vědce a zakladatele světové mikrobiologie režírované I. Cielem. Filmová tvorba Janáčkova kvarteta je jistě daleko bohatší, ale protože v minulosti nebylo zvykem tak jako dnes, uvádět ve filmových titulcích povinně všechny použité skladby včetně jména interpreta, lze se jen dohadovat v kterých dalších snímcích, ať již o životě slavného skladatele či jiných historických dílech byly jeho nahrávky použity. S ohledem na tento jistě tristní fakt se, doufejme, Janáčkovo kvarteto snad někdy v budoucím čase dočká relevantní náhrady v nabídce nové spolupráce, aby jeho jméno mohlo svítit i na diváky v sálech kin ze stříbrného plátna stejně zářivě, jako jméno světově uznávaného a ctěného skladatele, který dal čtveřici hudebníků své jméno. Janáčkovo kvarteto, respektive první umělecký soubor ve čtyřech pod tímto názvem, vzniklo již v r. 1934 v Brně z hráčů Rozhlasového orchestru a Zemského divadla a tvořili jej J. Holub na 1. houslích; J. Kuchař na postu 2. houslí; J. Gotthard u violy a J. Petzný v obsazení violoncella; ale po čtyřech letech byla jeho činnost ukončena. Až to další, druhé Janáčkovo kvarteto v pořadí, se dožilo počátku 3. tisíciletí, když bylo v r. 1947 z iniciativy studentů brněnské konzervatoře znovuvzkříšeno, i když oficiálně směli pojmenování po L. Janáčkovi používat až od roku 1949, kdy prokázali hráči své dovednosti. Zakládající sestavu obnoveného Janáčkova kvarteta tvořili Jiří Trávníček u 1. houslí; Miroslav Matyáš na těch 2.; Jiří Kratochvíl na violovém postu a Karel Krafka jako violoncellista. Všichni zakládající členové v kvartetu působili i v době studia Janáčkovy akademie múzických umění Brno, stejně jako v počátku 5o. let, kdy bylo těleso sloučeno s tehdejším Symfonickým orchestrem kraje Brněnského, pod jehož hlavičkou koncertovalo a studovalo další skladby. Jen o několik málo let poté byl Symfonický orchestr kraje Brněnského spojen se Symfonickým orchestrem brněnského rozhlasu do nově vzniknuvší Státní filharmonie Brno, jehož se Janáčkovo kvarteto stalo komorním souborem na plný úvazek a všichni čtyři jeho členové byli zbaveni orchestrálních povinností. S přibývajícími léty muselo logicky v Janáčkově kvartetu dojít k několika generačním obměnám a obsazení tohoto světově uznávaného souboru se de facto stalo prestižní záležitostí, proto byly posty v něm předávány přímo z profesora na žáka. Díky uvedené skutečnosti se tak v Janáčkově kvartetu, mimo výše uvedených osmi hudebníků, dále objevili s rozlišením obsazení na postu 1. houslí Bohumil Smejkal a Jiří Novotný; v partu 2. houslí Adolf Sýkora či Vítězslav Zavadilík; u violoncella Břetislav Vybíral a Ladislav Kyselák s hrou na violu. Změny v obsazení Janáčkova kvarteta se téměř dovršily nástupem nynějšího primária Miloše Vacka, který úspěšně navázal na své předchůdce a po poslední dosavadní výměně na křesle violy vystupuje dotyčný soubor ve složení: Miloš Vacek 1. housle; Vítězslav Zavadilík 2. housle; Jan Řezníček viola a Břetislav Vybíral violoncello. Jak je každému jistě patrné za bezmála sedm desítek let, kdy je Janáčkovo kvarteto v plném provozu stihlo se v něm presentovat se svým hráčským uměním několik hudebníků; natočit nespočet alb pro různorodé nahrávací či vydavatelské hudební společnosti, objet s koncertním programem skoro celý svět nebo být hostem na významných festivalech, kde dokázalo uchvátit jak obyčejné řadové diváky, tak odbornou kritiku, která jeho výkony hodnotí převážně v superlativech. Pokud bychom se na dlouhou historii Janáčkova kvarteta podívali řečí číslic, zjistíme, že v průměru uspořádá více než pět desítek vystoupení ročně na pěti světových kontinentech a od nahrání debutové desky v r. 1957 jich více než dalších pět desítek vydalo, mnohá několikráte v reedicích; aby posluchačům přiblížilo smyčcová kvarteta jak klasických, tak soudobých skladatelů vážné hudby mimo jiných samotným L. Janáčkem počínaje přes Beethovena; Brahmse; Dvořáka; Haydna; Kvapila; Mozarta; Myslivečka; Schuberta; Smetanu či Suka; po Podéště a Štědroně; Matysem konče. Janáčkovo kvarteto i dnes usiluje o dosažení expresívního projevu na pozadí komorní kázně, aby plnohodnotně a navíc i s úctou navázalo na nejlepší tradice české, moravské či evropské komorní hudby a podle všeho ve vyšlapaných šlépějích bude jeho cesta jistě s úspěchem po celém světě pokračovat v dalších dlouhých desetiletích i nadále. Janáčkovo kvarteto dosáhlo doma celé řady ocenění od Krajské ceny Leoše Janáčka v r. 1956; přes Řád práce r. 196o a Cenu osvobození města Brna v r. 1962 po Cenu svazu československých skladatelů za r. 1966 či Cenu Supraphonu za nejlepší nahrávku roku 1969. Významná laureátská ocenění si Janáčkovo kvarteto přivezlo i ze zahraniční, což dokládá dvojnásobná cena Grand Prix du Disque za roky 1964 a 1965 nebo Preis der deutschen Schallplattenkritik 1965. Janáčkovo kvarteto bylo poctěno v r. 1979 Národní cenou a za soustavnou propagaci díla Leoše Janáčka na domácích i zahraničních pódiích se stalo nositelem Pamětní medaile Nadace Leoše Janáčka, jenž mu byla udělena u příležitosti 15o. výročí narození Leoše Janáčka. Není jistě bez zajímavosti, že v r. 1969 byli všichni členové Janáčkova kvarteta jmenování zasloužilými umělci. Protože Janáčkovo kvarteto se svou uměleckou činností zdaleka nekončí, je celkem pravděpodobné, že se časem jeho výčet cen a titulů o další jistě prestižní ocenění rozroste. Audiografie (umělecká – výběr): 1956 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Janáčka, Dvořáka a Mozarta (LP); Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Smetany a Dvořáka (LP); 1957 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Dvořáka a Haydna (LP); Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Dvořáka a Haydna s doprovodem klavíru Evy Bernáthová (LP); Janáčkovo kvarteto: Novákův Smyčcový kvartet č. 2 D dur op. 35 (LP); Janáčkovo kvarteto: Mozartův smyčcový kvartet G dur K. 8o a Smyčcový kvartet B dur op. 32 Leopolda Koželuha (LP); Janáčkovo kvarteto: Janáčkův smyčcový kvartet č. 1 a Kvapilův smyčcový kvartet č. 4 (LP); 1958 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Johanese Brahmse (LP); 1961 – Janáčkovo kvarteto: Dmitrij Šostakovič Kvintet pro klavír op. 57 a Smyčcový kvartet op. 83 (LP); 1962 – Janáčkovo kvarteto: Beethovenovy smyčcové kvartety č. 6 a 16 (LP); Janáčkovo kvarteto: Smyčcový kvartet č. 5 H 268 Bohuslava Martinů (LP); Janáčkovo kvarteto: Variační fantazie Miloše Štědroně (LP); 1963 – Janáčkovo kvarteto: Kvintet pro klavír a smyčcové kvarteto f moll Cesara Franka (LP); Janáčkovo kvarteto: Smyčcový kvartet č. 13 a moll Franze Schuberta (LP); 1964 – Janáčkovo kvarteto: Beethovenův Smyčcový kvartet č. 8 e moll (LP); Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Leoše Janáčka (LP); 1965 – Janáčkovo kvarteto: Ferenczyho smyčcový kvartet č. 1 ( (LP); 1966 – Janáčkovo kvarteto: Beethovenovy smyčcové kvartety č. 6 a 16 (LP); 1969 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcový kvartet č. 2 C dur op. 36 Benjamina Brittena (LP); 197o – Janáčkovo kvarteto: 25 let české a slovenské hudební tvorby od roku 1945 do roku 197o (LP); 1971 – Janáčkovo kvarteto: Burleska, Malá domácí suita a Přeludy Miloše Štědroně (LP); 1975 – Janáčkovo kvarteto: Láska pěknější a Smyčcový kvartet č. 2 Ludvíka Podéště (LP); 1979 – Janáčkovo kvarteto: Matysův Smyčcový kvartet č. 1 a Zámečníkova Meditace pro smyčcové kvarteto (LP); 1988 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Johanese Brahmse (LP); 1994 – Janáčkovo kvarteto: Mozart; Suk; Dvořák; 1995 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Leoše Janáčka; 1997 – Janáčkovo kvarteto: Mozart a Debussy; 1998 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Leoše Janáčka; 2ooo – Janáčkovo kvarteto: Beethovenův Smyčcový kvartet č. 8 e moll (CD); Janáčkovo kvarteto: Novákův Smyčcový kvartet č. 2 D dur op. 35 (CD); Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Haydna, Janáčka a Dvořáka; Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Leoše Janáčka (CD); 2oo1 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Johanese Brahmse (CD); 2oo3 – Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Leoše Janáčka; 2oo4 – Janáčkovo kvarteto: Beethovenův Smyčcový kvartet č. 8 e moll (CD); Janáčkovo kvarteto: Smyčcové kvartety Leoše Janáčka; 2oo9 – Janáčkovo kvarteto: Leoš Janáček a Josef Mysliveček; … Divadlografie (umělecká – výběr): ? – Důvěrné listy; … zdroj: Daniel Rubeš - Lexikon osobností české a slovenské kultury