Natalie Paley

Modelka, herečka, v první řadě ale především sestřenice posledního ruského cara Mikuláše II. To byla Natalia Paley. Narodila se jako dcera velkoknížete Pavla Alexandroviče (1860-1919), který byl synem cara Alexandra II. V době Nataliina narození žil Pavel Alexandrovič ve Francii, protože mu nebylo umožněno, aby se oženil s Olgou Valerianovnou Karnovichovou (1865-1929), která neměla šlechtický původ. Vzali se v roce 1902 v Itálii a Olga pak od bavorského prince-regenta získala titul hraběnky von Hohenfelsen. Nakonec následovalo i smíření s carem, Mikuláš II. Olze a jejím dětem udělil knížecí titul se jménem Paley a rodina se vrátila do Ruska. Po bolševické revoluci byl velkokníže Pavel zavražděn a Olga s dcerami Natalií a Irinou v roce 1920 přes Finsko uprchla do Francie. Ruských emigrantů byly v té době ve Francii tisíce a přes původ v nejvyšších aristokratických kruzích neměli všichni dostatek prostředků pro život odpovídající jejich postavení. Natalia začala pracovat jako prodavačka v salónu úspěšného módního návrháře Luciena Lelonga (1889-1958). V roce 1927 se stala jeho manželkou a také modelkou předvádějící produkty jeho podniku. Objevovala se na titulních stranách módních časopisů v čele se slavným Vogue. Francie měla vždy slabost pro všechno, co pocházelo z Ruska a není divu, že členka carské rodiny s krásnou vizáží měla ze stránek časopisů poměrně jednoduchou cestu i na stříbrné plátno. Poprvé ji oslovil slavný režisér Marcel L'Herbier a v roli Mariny ji obsadil do svého filmu KRAHUJEC (L'épervier), následně spolupracovala například s režisérem maďarského původu Alexandrem Kordou, pod jehož vedením se v menší úloze objevila v britském snímku THE PRIVATE LIFE OF DON JUAN (1934). V hlavní roli spolu s Pierrem Richard-Willmem pak hrála ve francouzském melodramatu PRINC JEAN (Le prince Jean, 1934). Jestliže ve Francii byla příznivě přijata ruská emigrace z nejvyšších kruhů, v mnohem větší míře to pak platí o Americe, která byla odjakživa doslova posedlá aristokracií. Po třech úspěšných filmech v Evropě tak Natalia Paley celkem logicky putovala do Hollywoodu, kde nevelkou úlohou participovala na filmu SYLVIA SCARLETT (1935). Její práce pro americkou kinematografii tím sice skončila, při natáčení tohoto snímku se ale seznámila s Katharine Hepburn, s níž ji pak pojilo celoživotní přátelství. Po návratu do Francie natočila ještě dva filmy, znovu pracovala s Marcelem L'Herbierem (NOVÍ LIDÉ – Les hommes nouveaux, 1936), tím ale její filmová kariéra skončila. Natalia Paley ostatně jako herečka nijak nevynikala, dá se říci, že byla jen půvabnou dekorací zaštítěnou slavným jménem. V roce 1937 se Natalia Paley rozvedla s Lelongem a v témže roce se podruhé provdala za amerického divadelního producenta Johna Chapmana Wilsona (1899-1967). Následovala jej do USA a našla tady svůj druhý domov. Dlouhodobě pracovala pro public relations módního salónu Mainbocher; s jeho majitelem Main Rousseau Bocherem se seznámila ještě v Paříži v redakci časopisu Vogue a pomohla mu koncem třicátých let jeho návrhářskou fimu přenést z Francie do New Yorku. Natalia Paley ani z jednoho manželství neměla děti, podle některých pramenů měla za sebou jeden potrat, který byl důsledkem krátkodobého vztahu s Jeanem Cocteau. Zemřela 27. prosince 1981 v New Yorku ve věku 76 let.