Francesca Bertini

Některé prameny uvádějí jako datum narození Francescy Bertiny rok 1888, jiné 1892. Sporným však není místo jejího narození, což byla Florencie a ani jméno Elena Seracini Vitiello, které dostala od svých rodičů. Již ve svých jedenácti letech debutovala v divadle a první velkou roli jí osud přisoudil již v roce 1904. Zájem o filmové herectví projevovala v pravou chvíli, když v Itálii se tento typ herectví prosazoval neuvěřitelně rychle. Francesca Bertini jako krásná a působivě vznešená žena, nadchla již v roce 1908, když se objevila ve svém v hlavní ve svém prvním filmu Bohyně moře. Lze ji považovat i za první italskou filmovou hvězdu, což dokazují filmy jako Assunta Spina /1915/, ke kterému si napsala i scenář, a Dáma s kaméliemi /1915/. Po těchto jednoznačně úspěšných filmech se na delší dobu umělecky odmlčela a vrátila se k filmu až na počátku třicátých let minulého století.. Významnější filmy, které lze řadit k těm, které jsou považovány za její nejúspěšnější, patří jistě film Lukrécia Borgia a Tosca. V roce 1943 hrála též ve španělském filmu Špiónka Dora. Později si zahrála v italských filmech v menších i větších rolích, ze kterých byly úspěšné filmy Toto, Vittoria a doktorka a na Jihu beze změn. Posledními filmy byly filmy režiséra Bellangeriho Okno dokořán, Dívka z Prahy /1969/ rež. Pastoreho a válečné drama režiséra Bernarda Bertolucciho 1900 /1976/ v roli sestry Desolaty. Francescas Bertini, herečka hrající zejména typy žen trpících a ublížených, zemřela 13.10.1985 v Římě ve věku 93 let.