Herec Vladimír Kašpur svou cestu k milovanému umění neměl vůbec jednoduchou. V čase 2. světové války sloužil V. Kašpur na postu letce navigátora a dispečera provozu Rudé armády, ale již tehdy se věnoval herectví v amatérském divadelním souboru. Ačkoliv nebyl Kašpur ještě zdaleka vystudovaným umělcem, poštěstilo se mu v jeho pětadvaceti letech získat své první profesionální angažmá u Lunačarského divadla, jehož se stal členem a herectví tak absolvoval později. Vysokoškolská studia V. Kašpur dokončil v kristových letech a poté již začal účinkovat na moskevských divadelních scénách. Než se Vladimir Kašpur stal právoplatným členem legendárního souboru MCHAT, měli možnost vidět diváci jeho herecký projev po dvě sezony v moskevském divadle Sovremennik. Na divadelních prknech, která znamenají svět Kašpur doslova zářil především v hrách klasického ruského repertoáru, zejména v roli Firse z Višňového sadu A. P. Čechova; dále pak jako Marmeladov z psychologického dramatu Zločin a trest F. M. Dostojevského nebo v postavě Zachara v Gončarovově Oblomovovi.

Vladimir Kašpur se vyjma divadelních rolí představil také v mnoha filmech, z nichž k těm prvním určitě patří figura manžela sousedky Zoji z Čuchrajovy Balady o vojákovi. Kašpur měl na svém kontě ale také několik výrazných filmových rolí, ať se jedná o postavu Kolji z Panfilovova dramatu Ohněm se nepřebrodíš nebo o Budarina z dvoudílného válečného špionážního filmu Cesta do Saturnu a Konec Saturnu režiséra Azarova. Jednu z posledních větších rolí získal Kašpur v Karově adaptaci slavného Bulgakovova románu Mistr a Markétka, ve kterém si zahrál bufetáře Andreje Fokiče Štávina. Naposledy se V. Kašpur před kameru jako herec postavil v jedné z rolí válečného seriálu Trestný prapor, v němž se ujal role Zemljanina.

Vladimir Kašpur zemřel jen několik málo dní před svými 83. narozeninami.

zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy

Autor: řepešínský