Jan Samec

Pozdější malíř, grafik, pedagog a scénograf Jan Samec se narodil ve Strakonicích 14. května roku 1917. Narodil se ještě do poměrů rakousko-uherských, ale své základní vzdělání již získal v školách prvorepublikových. Nebylo sporu o tom, že je velmi obratný kreslíř a brzy ovládal vedle používání mnoha malířských technik také schopnost kreslit nebo malovat nezávisle na předloze. V letech 1936 až 1939 absolvoval vyšší grafickou školu v Praze a následně v roce 1940 navštěvoval reklamní kurz na Rotterově reklamní škole v Praze. V období let 1940 až 1941 byl studentem Školy umění ve Zlíně. Po osvobození vlasti v roce 1945 pokračoval ve studiu na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze v ateliéru profesorů Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy, Karla Pokorného a Karla Lidického. Po skončení studia se od roku 1947 zabýval tvorbou užité keramiky a grafiky a jako ilustrátor spolupracoval s tiskem a nakladatelstvím Orbis Praha. Malíř Jan Samek v roce 1947 po krátké známosti s herečkou Jiřinou Štěpničkovou uzavřel sňatek a z tohoto vztahu se narodil pozdější herec Jiří Štěpnička. V roce 1948 se přestěhoval natrvalo do Karlových Varů, kde vyučoval na místním gymnáziu výtvarnou výchovu a později i kreslení a malbu na porcelán na Střední průmyslové škole keramické v Karlovy Varech. Pro oblastní divadlo v Karlových Varech navrhl řadu kostýmních a scénografických návrhů. Dlouhodobě také spolupracoval na scénických návrzích i s divadly v Ostravě a Teplicích až do roku 1960. Samostatnou kapitolou jsou jeho realizované návrhy filmových plakátů, designu filmového tisku, návrhy cen udílených při Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v letech 1964, 1966, 1967 a 1968. Po roce 1968 se zaměřil na výstavní instalace a výzdoby veřejných interiérů. V roce 1963 vyučoval kresbu na Pedagogickém institutu v Karlových Varech a ještě v roce 1968 externě na místním gymnáziu. V mezidobí se vracel malířské tvorbě se zaměřením na figurální malbu a zátiší. V roce 1974 se podílel na restaurovaní exteriérové malby pravoslavného kostela v Karlových Varech. Svými díly je zastoupen ve sbírkách Galerie umění Karlovy Vary, Muzea a galerie ve Vodňanech aj. Z jeho scénických realizovaných návrhů mezi nejúspěšnější patřily např.: Strakonický dudák /1952/; Její pastorkyňa /1955/; Fidlovačka /1956/; Paní ministrová /1956/; Skandál v obrazárně /1958/; Radúz a Mahulena /1959/ a dal. Erkul