Sama Tatiana Vilhelmová se považuje hlavně za divadelní herečku, širší veřejností je ale vnímána především jako filmová hvězda se vším, co k tomu patří. Má nadšené stoupence i zaryté odpůrce, neoddiskutovatelně náleží k nejvýraznějším osobnostem českého filmu posledních dvaceti letech, což dokládá i několik prestižních ocenění. Narodila se v Praze, její rodiče se později rozvedli, otec dnes žije na Ukrajině, matka v jižní Africe.

Tatiana Vilhelmová měla od dětství umělecké zájmy, věnovala se tanci, recitaci, zpívala také v Kühnově dětském sboru. Začala studovat herectví na Státní konzervatoři v Praze, ale její nespoutaná povaha vedla k předčasnému odchodu ze školy. Ač nedostudovaná herečka, začala vzápětí Tatiana Vilhelmová dostávat různé nabídky. Před kamerou se mihla v seriálu PRIMA SEZÓNA (1994), pracovala v dabingu, jevištním křestem prošla v Čechovově Višňovém sadu na jevišti Stavovského divadla a hned první filmová role (INDIÁNSKÉ LÉTO, 1995) jí vynesla nominaci na Českého lva.

Ve druhé polovině devadesátých let hrála Vilhelmová především divadlo, uplatnila se v aktivitách Divadelního spolku Kašpar (Plešatá zpěvačka, Léto, Vánoční vzpomínka) nebo na scéně Rokoka (Manon, Čarodějky ze Salemu), příležitostně se znovu objevovala v televizních inscenacích a seriálech. Do širšího povědomí pronikla až s filmem NÁVRAT IDIOTA (1999), který pro ni znamenal další nominaci na Českého lva, jako nejlepší herečka byla oceněna na Festivalu nezávislého filmu v Argentině. Zajímavou, i když menší roli agentky Státní bezpečnosti ztvárnila v polodokumentárně pojatém snímku POLOJASNO (1999). V televizi excelovala po boku Vlasty Chramostové v příběhu dvou generačně i povahově odlišných žen (SPOLEČNICE, 2000) a získala Cenu za herecký výkon na televizním festivalu v Monte Carlu. Z divadelních rolí té doby připomeňme její návrat na scénu Stavovského divadla ve hře Komik (2000).

V roce 2002 přijala Tatiana Vilhelmová stálé angažmá v Dejvickém divadle, které jí poskytlo řadu velkých příležitostí. Za své kreace v představeních Tři sestry (2002) a [sic] (2003) byla dvakrát nominována na Cenu Alfreda Radoka. Pokračovala i její úspěšná dráha filmové herečky a další nominace na Českého lva jí vynesla účast v posmutnělých komediích DIVOKÉ VČELY (2001) a DUŠE JAKO KAVIÁR (2004). Po pěti neproměněných nominacích získala svého prvního Českého lva za film ŠTĚSTÍ (2005).

Ačkoli má Tatiana Vilhelmová za sebou více než deset seriálů, sama dnes říká, že tato práce je pro ni časovou zátěží s neodpovídajícím finančním ohodnocením. Tím také vysvětluje své příležitostné účinkování v reklamách, s nímž na rozdíl od jiných herců nemá problém. Ze seriálové tvorby připomeňme alespoň oblíbené ČETNICKÉ HUMORESKY (2000, 2006) nebo nepříliš zdařilé pokračování NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA (2003), kde hrála mladou právničku, dceru primáře Blažeje. Výraznou příležitostí v televizi byla postava Renaty Soukupové, která prožívá své soukromé i pracovní trable v psychologických příbězích situovaných do přelomu 80. a 90. let MŮJ OTEC A OSTATNÍ MUŽI (2003), KRÁSNÝ ČAS (2006) a OPRAVDOVÁ LÁSKA (2007). Zazářila také ve dvoudílném dramatu z doby okupace OPERACE SILVER A (2007). Přes výhrady k seriálům jsme ji v nedávné době mohli vidět i v produkci komerčních televizí (ZÁZRAKY ŽIVOTA, 2010; OKRESNÍ PŘEBOR, 2010).

Kromě soustavné práce v Dejvickém divadle se Tatiana Vilhelmová nadále věnuje i dabingu, namluvila například titulní postavy ve filmech LOLA BĚŽÍ O ŽIVOT nebo JOHANKA Z ARKU, bohaté uplatnění nachází také v Českém rozhlase a práce za mikrofonem pro ni znamenala nominaci v anketě Neviditelný herec. Před filmovou kamerou se Vilhelmová naposledy výrazně uplatnila ve filmu inspirovaném skutečným osudem odsouzeného zločince KAJÍNEK (2010), kde hrála advokátku titulní postavy.

Tatiana Vilhelmová má za sebou několik vztahů, jedním z jejích partnerů byl herec Pavel Liška (*1972). V roce 2005 se provdala za produkčního Pavla Čecháka (*1975), s nímž má syny Františka a Cyrila. Kromě herecké práce se Vilhelmová angažuje také v charitě a se svou přítelkyní, herečkou Annou Geislerovou, několik let organizovala Vánoční bazar.

Autor: argenson