Dina Gottliebová - Babbitt

Herečka a režisérka Dina Gottliebová – Babbitt byla v čase fašistické okupace pro svůj židovský původ vyloučena ze studií Školy uměleckých řemesel a počátkem r. 1942 ji čekal transport do terezínského ghetta, odkud zhruba po roce putovala do koncentračního tábora Auschwitz –Birkenau. Neskutečný výtvarný talent Gottliebovou zachránil před čirou smrtí a ona svůj um plně využila k získání jistého prominentního postavení u kontroversního vědce J. Mengeleho, který si ji vybral k portrétování osob, na nichž prováděl své experimenty. Mengele měl dokonce v úmyslu ilustrace Gottliebové použít pro svou chystanou pseudovědeckou monografii, protože nebyl vůbec spokojený s černobílými fotografiemi, jenž nedokázaly zachytit barvu cikánské pleti. „Když jsem jednou dokončila práci, sedl si přede mne, ruce složil do klína a vyzval mě, abych jej malovala. Vzala jsem tužku a podívala jsem se mu do očí. Byly to oči mrtvého člověka. Ptal se mě, jestli jsem si na něm všimla něčeho speciálního, něčeho, o čem ví jen jeho žena a tak jsem ukázala na znaménko na jeho levém uchu. Usmál se. Ačkoliv se portrét nedochoval, ten moment mě pronásledoval celý život. Bála jsem se, že Mengele ví, že jsem jediná, kdo by jej u soudu, k němuž nikdy nedošlo, dokázala spolehlivě identifikovat,“ svěřovala se později Gottliebová v rozhovorech. D. Gottliebová s prací nijak nespěchala, věděla, že ji může zaručit snesitelnější vězeňský život a možná i naději na přežití. Štastnou souhrou okolností se Gottliebová konce války dočkala a přežila i některá její výtvarná díla. Zatímco se po válce Gottliebová uchýlila se do Paříže, kde se seznámila se svým budoucím manželem animátorem Artem Babbittem, některé z jejích obrázků obyvatelé měst a obcí okolo koncentračního tábora po osvobození našli, takže se do současné doby dochovalo sedm akvarelů, které jsou vystaveny v osvětimském muzeu. Posledních bezmála šest desítek let svého života prožila Gottliebová ve Spojených státech, kde se snažila najít humor z hrůzy, kterou v koncentračním táboře zažila a doufala, že jí její vytetované číslo 61 o16, někdy v budoucnu přinese štěstí v loterii. Bohužel Gottliebová nikdy vyhrála a vyhrát nedokázala ani nad agresivní formou rakoviny břicha, která ji v poslední době sužovala.

Dina Gottliebová - Babbitt začala pracovat jako animátor již ve Francii a za oceánem ve stejném uměleckém zařazení začala spolupracovat s významnými filmovými studiemi a jako autorka je podepsána postavičkami ptáčků Tweetyho a Williho. Mimo svou režijní animátorskou práci se Gottliebová postavila i před kameru, neboť sama sebe hrála v dokumentárním životopisném seriálu Omnibus.

Dina.Gottliebová – Babbitt zákeřné chorobě ve věku 86 let několik dní po operaci nakonec podlehla.

zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy

Autor: řepešínský