Stella Zázvorková

Herecká legenda, paní Stella Zázvorková, přišla na svět 14. 4. 1922 v Krči Rodina architekta Jana Zázvorky se však nastěhovala do prostorného domu na Letné, odkud byl úžasný výhled nejen na Letenskou pláň, ale hlavně na Hradčany. Tady vyrůstala se starším bratrem Janem (1914 - 1991), který později navázal na rodinnou tradici - stal se uznávaným filmovým architektem.

Ovšem ke dvé krásné, ale chladné matce měla Stella velmi rozporuplný a neupřímný vztah (své neobvyklé jméno dostala podle hrdinky Flammarionova románu Stella) a již klasickou se stala historka, kdy noblesní matka vyčítá své menší, korpulentnější dceři: "...ani stín mé krásy nejsi..." a mladá herečka s vtipem sobě vlastním jí kontruje: "...alespoň mám šarm, který chybí tobě..."

Zcela opačný, vřelý a hluboký, cit chovala ke svému bohémskému otci, taktéž si velice rozumněla se svým bratrem Jendou. Rodiče se však zanedlouho kvůli naprosté rozdílnosti povah rozešli a Stella začla studovat na gymnáziu. Záhy přešla na Anglické lyceum, kde byl ředitelem hrabě Černín, a vrhla se na studium jazyků (plynně hovořila sedmi jazyky).

Odtud byl už jen krůček do divadla E. F. Buriana, kde začínala hlavně tanečními rolemi. Bohužel, do její slibně rozvíjející se kariéry zasáhla 2. sv. válka, mladá herečka byla svědkem Burianova zatčení i zavření divadla. I přes nacistické represe během heydrichiády (násilná smrt spisovatele V. Vančury nebo kolegyně A. Letenské) založila tato herecká omladina (Zázvorková, Brodský, Heverle) divadlo VĚTRNÍK u Topičů na Národní třídě - tady Stella získala celoživotní přátele-Z. Řehoře, J. Hlinomaze, M. Horníčka a také Miloše Kopeckého, svého jediného životního partnera, o kterém nejednou prohlásila, že ji poznamenal rukou mistra - jako "housle.

Brali se těsně po válce, zanedlouho se jim narodila dcera Jana, ovšem manželství skončilo záhy. Jednak kvůli nedostatku financí a zázemí vlastního bydlení, ale hlavně kvůli Kopeckého slabosti pro něžné pohlaví. Přesto i po rozvodu zůstali přáteli, ve filmu hráli mnohokrát manžele a p. Stella si do konce života nechala na dveřích jmenovku Zázvorková - Kopecká.

Největší tragédií pro oba bylo zcela zbytečné úmrtí jejich jediné dcery, která v 15ti letech spáchala sebevraždu. A v únoru 1996 se úmrtím M. Kopeckého navždy uzavřela její nejbližší rodinná kapitola. 60. léta se nesla ve znamení spolupráce a přátelství s Janem Werichem, potažmo s jeho rodinou a pochopitelně divadlem ABC.

Pamětníci dodnes vzpomínají na jejich pověstné Silvstry či opulentní hostiny otevřených dveří. P. Zázvorková se přehrála hlavně do komediálních rolí a pohádek a přesto, že jí roky přibývaly, rolí neubývalo, jen ti herečtí kolegové a kamárádi odcházeli navždy - V. Voska, R. Deyl ml., J. Marvan, J. Sovák, M. Rosůlkova, J. Króner, K. Effa, J. Bek, režisér J. Roháč...

I v seniorském věku a přes časté zdravotní problémy se tato sympatická, vtipná dáma ráda zúčastňovala beneficí, charitativních akcí i besed s diváky, sepsala knihu receptů.

Rok 2001 získala cenu Thálie za celoživotní přínos filmu a v roce 2005 Českého lva. Jejím podledním filmovým počinem byla role babičky Marešové ve snímku "Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště".

Dne 18. května 2005, měsíc po 83. narozeninách, ji doma mrtvou našel synovec. Dotlouklo její unavené srdíčko. Věčným spánkem odpočívá na hřbitově v pražském Motole po boku své dcery Jany.

Autor: Angelika2808

Stella Zázvorková pochádza z umeleckej rodiny: otec Jan Zázvorka bol architektom, starší brat Jan patril k najvýznamnejším filmovým a televíznym scénografom. Sama herečka patrí už dlho k najobľúbenejším ženským komikom českého javiska, filmu i televízie.

Prešla hereckou školou E. F. Buriana, za vojny hrala v Divadle pre mládež M. Mellanové a v divadle Větrník. V rokoch 1945-48 hrala v Divadle satiry, potom bola členkou Realistického divadla a Armádního umeleckého súboru. V roku 1955 ju angažoval do Divadla ABC J. Werich. V roku 1962 sa stala členkou Městských divadel pražských, kde hrala až do roku 1993.

Z filmografie: Procesí k Panence, Anděl na horách, Až přijde kocour, Mezi námi zloději, Limonádový Joe, Svatba jako řemen, Utrpení mladého Boháčka, Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách, Zítra to roztočíme, drahoušku, Což takhle dát si špenát, Oči pro pláč, Pelíšky, Román pro ženy.

Na počiatku roku 2005 bola hospitalizovana kvôli srdcovej arytmii a zomrela 18. mája 2005 vo svojom byte v Prahe. Príčinou úmrtia bol zrejme infarkt.

Autor: bexer