Václav Postránecký pochází z obchodnické rodiny, od dětství byl členem Dismanova rozhlasového dětského sboru a jako devítiletý se poprvé postavil před filmovou kameru (KONEC STRAŠIDEL, 1952). Následně si zahrál v několika dalších filmech dětské role, větší klukovské úlohy dostal ve filmech PUNŤA A ČTYŘLÍSTEK (1955) nebo MALÍ MEDVĚDÁŘI (1957). Postupně se začal přehrávat do rolí mladíků, objevil se také na prknech Vinohradského divadla; kulturní zájmy a herecká praxe pak vedly jeho kroky na DAMU, neuspěl ale u zkoušek a vyučil se zámečníkem. Jako jevištní technik začal v roce 1959 pracovat v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v letech 1960-1962 začal hrát ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (zde například zaujal ve hře Příliš štědrý večer). Dalším hereckým vývojem prošel ve Státním divadle v Brně (1962-1969), jeho angažmá mimo Prahu v té době také zapříčinilo omezení práce pro film. V roce 1968 zvítězil v soutěži Divadelních novin v kategorii herců do třiceti let a absolvoval roční studijní pobyt ve Velké Británii.

Koncem 60. let se pak Postránecký vrátil do Prahy a v l. 1969-1978 působil v Městských divadlech pražských. Tady již vynikal jako osobnost mimořádných hereckých schopností, kromě her Zapomeňte na Hérostrata nebo Malované na skle zaujal hlavní rolí v představení Čtrnáctý hrabě Gurney. Od roku 1979 je Václav Postránecký členem činohry Národního divadla. Na naší první scéně vyniká jako charakterní herec civilního, ale zároveň psychologicky hlubokého projevu s příklonem ke komice a tragikomice. Jeho doménou byly hry klasického repertoáru (Naši furianti, Král Lear, Paličova dcera, Rok na vsi, Oidipús vladař nebo Idiot). Mezi jeho nejlepší role se řadí postava Podkolatova ve hře Ženitba, za kterou v roce 1995 obdržel Cenu Thálie.

Po příchodu do Prahy se Postránecký vrátil také k častější práci pro film, objevila jej také televize (inscenace ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ, 1969; NÁVRAT PANA RYŠÁNKA, 1971). První polovina sedmdesátých let byla pro Postráneckého ve znamení velkých rolí v kriminálních filmech různých kvalit (PO STOPÁCH KRVE, 1969; SMRT SI VYBÍRÁ, 1972; TAJEMSTVÍ ZLATÉHO BUDDHY, 1973; MOTIV PRO VRAŽDU, 1974), začal se také objevovat v televizních seriálech. Ačkoli před filmovou či televizní kameru předstupoval Postránecký poměrně často, skutečnou a nadčasovou popularitu mu přinesla až role dirigenta Michala Adámka v dnes již kultovní komedii S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT (1982). Z televizní tvorby 80. let je pak na místě vzpomenout postavu Kerholce v seriálu CIRKUS HUMBERTO (1988).

Postupem doby význam a počet filmových rolí klesal, Postránecký se přehrál do nevelkých úloh převážně komediálního ražení (ČERNÍ BARONI, 1992; JEDNA KOČKA ZA DRUHOU, 1993; ANDĚLSKÉ OČI, 1994). Po dlouhé době se pak dostal k hlavní roli; slibné ambice projektu KONTO SEPARATO (1996), kde hrál podvodníka Karla Zajíčka, však vyzněly do ztracena a filmu se dostalo rozpačitého přijetí. Těžiště svého působení přesunul Postránecký postupně do televize, hraje často v seriálech a můžeme jej vidět ročně v několika inscenacích (MUŽ V POZADÍ, 1994; GENERÁL ELIÁŠ, 1995; ORTEL, 1999; BANKROTÁŘI, 2003; VŠICHNI MUSÍ ZEMŘÍT, 2005). V televizi se výjimečně uplatnil i jako režisér (horrorový příběh TRAVIS, 1994). Sporadicky se ale vrací i k filmování, dvakrát jej například angažovala po letech Marie Poledňáková (JAK SE KROTÍ KROKODÝLI, 2006; LÍBÁŠ JAKO BŮH, 2009), za zmínku stojí také připomenout jeho účast ve filmech ROCK PODVRAŤÁKŮ (2006) nebo BOBULE (2008).

Václav Postránecký se také bohatě uplatňuje v práci s hlasem, pro televizi například namluvil několik večerníčků (O KUBOVI A STÁZINĚ, 1988), účinkuje v rozhlase a často i v dabingu, namlouval například Dustina Hoffmana nebo Anthonyho Hopkinse, za namluvení filmu Zločin v ráji obdržel v roce 2005 Cenu Františka Filipovského. Svůj záběr aktivit rozšířil navíc o moderování zábavných televizních pořadů, v poslední době se věnuje také divadelní režii v Praze i na oblastních scénách. Václav Postránecký je také pedagogem na FAMU a od roku 2005 je prezidentem Herecké asociace.

Manželkou Václava Postráneckého je tanečnice Helena Postránecká (*1947), která se také objevila v několika filmech; mají spolu syna a dceru.

Autor: argenson